Stav: |
Dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 415 |
Jazyky: | česky |
Edice: | Spisy 88x, 1. svazek ed. Spisy Václava Řezáče 3x |
Vydání: | 1. vyd. v tomto souboru (Větrné setby 6. vyd., v Čs. spis. 2. vyd.) |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | st 20. ledna 2021 14:41 |
Číslo položky: | 145033 |
"Větrná setba" byla charakterizována soudobou literární kritikou jako zdařilý pokus o typizaci generačních zážitků mladých lidí, jimž do závanu "stříbrného větru" doléhaly ohlasy válečných hrůz a frontového utrpení.
Cesta za poznáním, prodírající se pubertálními zmatky šestnáctiletých a osmnáctiletýchbytostí, rozštěpem skutečnosti a iluze, rodinnou vzpourou, milostným zklamáním, končívala tehdy nejednou tragikou bludného kruhu; a ti, co přežili, byli pak navždy poznamenáni pachem oné všivé doby.
Románová prvotina autora.
V žádném z pozdějších děl nevystupuje autobiografický základ tak do popředí jako v tomto prvním románu, zahajujícím plynulou řadu Řezáčovy umělecké tvorby.
Václav Řezáč, vlastním jménem Václav Voňavka , byl český spisovatel. Václav Řezáč, původním jménem Václav Voňavka se narodil v rodině drožkáře Josefa Voňavky a matky Marie, rozené Martínkové, později znovu provdané Hagelbauerové . Starší bratr Josef se narodil roku 1886. Vyrůstal ve staroměstské části Na Františku, otec mu zemřel, když mu byly tři roky. Matka pracovala jako pradlena a později domovnice. Znovu se provdala za strojníka Josefa Hagelbauera ; rodina se přestěhovala na Nové Město. Vztah Václava Řezáče s otcem byl nedobrý, nenávistný a promítl se i do jeho pozdější tvorby . Za první světové války byl nevlastní otec na frontě a rodina žila jen z příjmů matky - pradleny a domovnice. Václav Řezáč maturoval v roce 1919 na reálce v Ječné ulici, poté absolvoval abiturientský kurs a v letech 1920-1940 pracoval na Státním úřadu statistickém. V roce 1920 se tehdejší Václav Voňavka seznámil s Emou Řezáčovou , která tehdy pracovala jako redaktorka v nakladatelství Karel Šolc. V roce 1923 se s ní oženil a převzal její příjmení. V manželství se narodili synové Ivan a Tomáš . V letech 1924-1926 žili manželé Řezáčovi v Řevnicích, předtím i potom v Praze. V roce 1932 se přestěhovali do své nové funkcionalistické vily v komplexu Na Babě. Od dvacátých let přispíval Václav Řezáč z existenčních důvodů do českých periodik jako Lumír či Světozor. Ve třicátých letech 20. století se stal úspěšným spisovatelem, jeho Kluci, hurá za ním vycházely v roce 1933 na pokračování v příloze nedělních Lidových novin. Kritika jeho knihy přijímala příznivě. V období Protektorátu vydal svá vrcholná díla. Když v roce 1942 vyšla publikace Almanach české knihy, Lidové noviny jmenovaly Václava Řezáče na prvním místě mezi opomenutými členy „první gardy české literatury“. V ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem