Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 207, [8] fot |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Hana Fischerová, Věra Herzogová |
Edice: | V Redakci hudebnin a knih o hudbě 4x |
Vydání: | 1. vyd |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | čt 2. prosince 2021 11:50 |
Číslo položky: | 251612 |
Kniha skladatele a Schönbergova žáka, operního dirigenta a později dirigenta orchestru frankfurtského rozhlasu představuje pohled západního autora na vývoj a osobnosti soudobé hudby německé, francouzské a italské s historickým hodnocením zakladatelského díla Stravinského, Schönberga a Bartóka, přičemž nakladatelství vynechává nedostatečně fundovanou kapitolu o hudbě sovětské. Jde o pohled věcný, který nepojímá novou hudbu jednostranně, tj. jako popření tradice, nýbrž poukazuje na vzájemnou vazbu a vztahy
Josef Hiršal byl český básník a překladatel. Narodil se v rodině rolníka a vesnického kapelníka. Tvořil se svou spolupracovnicí a partnerkou Bohumilou Grögerovou. Společně s ní také obdržel v roce 1986 cenu Toma Stopparda za dílo Let let. Přeložil například Podivuhodné cesty Barona Prášila, přičemž J. Hiršal překládal poezii, zatímco Jiří Kolář prózu, poezii Christiana Morgensterna nebo teoretické texty Maxe Bense . Jako tvůrčí duo Hiršal – Grögerová se věnovali především experimentální poezii a v této oblasti patřili v Československu spolu s Jiřím Kolářem a Ladislavem Novákem k nejvýraznějším osobnostem. Kromě vlastní tvorby, reprezentované především sbírkou JOB BOJ, publikovali také překlady zahraničních autorů a uspořádali též několik sborníků, Experimentální poezie , Slovo, písmo, akce, hlas , Vrh kostek . Experimentální poezii se věnovali i teoreticky a proslovili na to téma řadu přednášek. Pozoruhodná je také jejich kniha Co se slovy všechno poví , využívající principy experimentální poezie v knížce pro děti. V roce 1999 se stal jedním ze signatářů monarchistického prohlášení Na prahu nového milénia, jehož autorem byl spisovatel Petr Placák. Psal experimentální poezii. Kromě vlastních překladů především poesie z němčiny do češtiny, se masivně podílel na překladech poesie jiných autorů, když přebásňoval jejich do češtiny přeložené texty. Samostatné překlady publikoval také z rumunštiny a srbštiny.
Winfried Petrus Ignatius Zillig byl německý dirigent, hudební skladatel a muzikolog. Winfried Zillig byl synem učitele ve Würzburgu. Po absolvování gymnázia studoval práva na Julius-Maximilians-Universität a hudbu na Hochschule für Musik ve Würzburgu. Jedním z jeho učitelů byl skladatel Hermann Zilcher. Ve studiu hudby pokračoval ve Vídni u Arnolda Schoenberga. Schoenberga pak následoval do Berlína. Z té doby pocházejí jeho první skladby. V roce 1927 se stal asistentem Erich Kleibera v berlínské Státní opeře. Krátce nato působil jako korepetitor ve Státním divadle v Oldenburgu. V letech 1932 až 1937 byl korepetitorem a dirigentem opery v Düsseldorfu. Po krátkém působení v Essenu, byl v letech 1939–1943 šéfdirigentem opery v Poznani. Poté byl v rámci armády převelen do Berlína a stal se součástí péče o zábavu pro vojáky. Po skončení 2. světové války se stal šéfdirigentem opery v Düsseldorfu. V letech 1947–1951 působil jako dirigent Hesenského rozhlasového symfonického orchestru. Po roce 1959 vedl hudební oddělení Severoněmeckého rozhlasu. Zemřel v Hamburku v roce 1963. Winfried Zillig byl velmi plodný skladatel. Komponoval opery, oratoria, pašije, chrámovou hudbu, serenády, komorní, scénickou i filmovou hudbu. Na žádost vdovy po Arnoldu Schoenbergovi dokončil jeho oratorium Die Jakobsleiter . Kromě toho byl znám jako hudební teoretik zejména ve vztahu ke dvanáctitónové hudbě.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem