Rudolf Vrba, vlastním jménem Walter Rosenberg , byl slovenský profesor farmakologie a terapeutiky na University of British Columbia zaměřený na neurologii. Mezinárodně proslul více než 50 pracemi o chemických procesech v mozku a studiem cukrovky a rakoviny. Je znám především tím, že byl jedním z pěti Židů, kterým se podařilo utéci z koncentračního tábora Auschwitz a současně předat Spojencům informace o masových vraždách, ke kterým tam docházelo v rámci holocaustu. Rudolf Vrba se narodil jako Walter Rosenberg v Topoľčanech Eliasovi a Heleně Rosenbergovým. Jako Žid byl vystaven výraznému omezení lidských svobod na základě tehdy platných slovenských právních norem, které se nápadně podobaly Norimberským zákonům . Poté, co byl Vrba vyloučen z bratislavského gymnázia, začal pracovat jako dělník. Později na toto období vzpomínal takto: „V práci jsem zjistil, že existují dva druhy platů. Nízké pro Židy a vyšší pro všechny ostatní. A když jsem přišel o práci, zjistil jsem, že ve frontě před zprostředkovatelnou práce musím stát na druhém místě. Nejprve byla práce přidělována těm ostatním, a nám, jen když jsme měli štěstí a nějaká zbyla.“ I přesto, že to bylo zakázané, pokračoval doma v samostudiu. Už studium angličtiny považovala jeho matka za výstřednost, a když se začal učit i ruštinu, vzala jej k doktorovi, neboť se obávala o jeho duševní zdraví. Doktor ale matku ubezpečil, že se nejedná o žádnou zdravotní úchylku. V březnu 1942 se jako sedmnáctiletý kvůli narůstajícímu antisemitismu a zahájením deportací do Polska rozhodl uprchnout přes Maďarsko a Jugoslávii do Anglie a přidat se tam k československé armádě. Od matky obdržel 200 korun a kvůli omezení pohybu pro židovské občany se nechal odvézt taxíkem z Trnavy do Seredi, odkud se vydal v noci pěšky přes hranici do tehdy maďars...