Uloupené umění : největší krádeže uměleckých předmětů v Čechách a na Moravě

Josef Glückselig

Motto | 2004

Kategorie:

Umění a architektura 11885x

Sochařství, porcelán, sklo a keramika 238x
Historie 9429x

Česká a Slovenská historie 2568x

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	282, [16] obr. příl
Jazyky:	česky
Vydání:	Vyd. 1
ISBN:	80-7246-224-5 (váz.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	čt 5. května 2022 9:19
Číslo položky:	326965

Popis
Komentáře

Autor čtenáři přibližuje všechny velké loupeže v galeriích, muzeích a církevních objektech na území České republiky od 2. světové války až do současnosti.

Kdo, kdy a proč se pokusil ukrást cenné obrazy či jiné umělecké předměty? Komu se to nakonec povedlo a kdo byl dopaden?
O jaké umělecké předměty jsme přišli za druhé světové války?
Co se ztratilo z Národní galerie?
Jaké umělecké předměty zmizely z českých a moravských zámků a kostelů
Jak fungují lupičské gangy?

Komentáře ke knize

Josef Glückselig 13x

Josef Glückselig, křtěný Josef Alexandr Jaroslav byl český malíř, krajinář. Narodil se v Praze na Novém městě v rodině bankovního úředníka Miroslava Glückseliga a jeho ženy Jaroslavy roz. Bělohradské. Měl 5 sourozenců, nejstarší byla sestra Jarmila , dále pak následovali starší bratři Miroslav , Alexandr , Vladimír a mladší bratr Richard . Základní vzdělání a 4 třídy reálky absolvoval na Praze VI, dále absolvoval 1 ročník Maděrovy obchodní školy a v letech 1929-1935 studoval na pražské malířské akademii. Zde pak absolvoval ve školním roce 1929/1930 tzv. přípravku u prof. Josefa Loukoty. V následujícím školním roce II. ročník všeobecné školy u prof. Vratislava Nechleby a v roce 1931/1932 III. ročník všeobecné školy u prof. Otakara Nejedlého. U téhož profesora pak studoval další tři roky, kde následně získal diplom z krajinomalby. V polovině 30. let získal cestovní stipendium Mohr-Piepenhagenové a později i Hlávkovo cestovní stipendium. Josef Glückselig podnikl studijní cesty po Jugoslávii a následně roku 1937 poprvé vystavil svá díla s dalmatskými a třeboňskými motivy v Šlajsově Modrém saloně na Praze 7. V letech 1939-1952 byl členem Jednota umělců výtvarných a pravidelně i obesílal tyto výstavy.