Joza Břízová: U stolu s paní M.D. Rettigovou

Joza Břízová, Magdalena Dobromila Rettigová
U stolu s paní M.D. Rettigovou

1972 | Nakladatelství Práce

Jméno Magdaleny Dobromily Rettigové je známé už deseti generacím našich žen. Méně známá je její činnost literární a buditelská. Zkušená autorka kuchařských příruček Joza Břízová předkládá soubor originálních kuchařských předpisů M.D. Rettigové spolu s návodem na dnešní přípravu. Břízová bere v úvahu soudobé požadavk y …na správnou výživu. Jméno Magdaleny Dobromily Rettigové je známé už deseti generacím našich žen. Méně známá je její činnost literární a buditelská. Zkušená autorka kuchařských příruček Joza Břízová předkládá soubor origi…nálních kuchařských předpisů M.D. Rettigové spolu s návodem na dnešní přípravu. Břízová bere v úvahu soudobé požadavk y na správnou výživu.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

zašlá obálka, lehce natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka, lehce natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	243 , [8] nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 12. 2025 12:14
Číslo položky:	1482480

O autorech

Joza Břízová

Narozena 13.5.1905, zemřela v srpnu 1983. Autorka kuchařských knih a rad pro hospodyně.

Více od autora

Magdalena Dobromila Rettigová

Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmannová , byla česká buditelka a spisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz. Dodnes je známa především jako autorka knihy Domácí kuchařka. Otec byl Němec, matka Josefa Kubíková byla české národnosti. Její dětství nebylo příliš šťastné, poznamenalo je především úmrtí otce, Franze Artmanna , purkrabího na panství Všeradice u Hořovic, a smrt sourozenců. Po smrti její poslední sestry se matka s malou Magdalenou odstěhovala nejprve do Plzně. Magdalena odmala projevovala vysokou inteligenci a zájem o učení. Rodinný přítel Eugenikus Frank, vychovatel v rodině hraběte Kounice, vedl Magdalenu k četbě a katolické víře, psal pro ni modlitební knížky. Matka ji sama také vyučovala v jejich rodném jazyce, tedy v němčině, teprve v 10 letech ji poslala do školy. Další stěhování čekalo Magdalenu k tetě do Prahy. Zde se musela již starat o domácnost a pomáhat matce vydělávat na živobytí. Do svých 18 let Magdalena žila v německojazyčném prostředí a neuměla česky. Díky seznámení se a následnému manželství s českým buditelem a spisovatelem Janem Aloisem Sudipravem Rettigem se z ní po sňatku z roku 1808 stala vlastenecky orientovaná buditelka. J. A. S. Rettig zastával jako právník funkci radního v několika městech, zejména ve východních Čechách. Rettigová s ním tak pobývala v Přelouči, Ústí nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou a posledních 11 let svého života v Litomyšli. Rettig, který poznal schopnosti své ženy, ji neomezoval, ale naopak její první české verše cizeloval, přivedl jí na pomoc zkušené rádce a příležitostně je uveřejňoval se svými básněmi. Byl moderním mužem uznalým k ženské osobnosti a jejím vlohám. Měl porozumění pro svou pracovitou a aktivní manželku jako málokterý muž té doby. Rettigová se po osobní smutné zkušenosti rozhodla věnovat zejména výchově a výuce dívek. Ve svých kurzech je učila hospodaření, vaření, domácím pracím...

Více od autora