Norský prozaik.

Olav Gullvåg, u nás psaný Gullvaag, byl norský prozaik s bohatou literární produkcí, zpočátku pod různými pseudonymy. Vydal několik sbírek povídek, k 900. výročí sv. Olava složil kantátu Heimferd , od roku 1960 se v Stiklestadu každé léto hraje jeho Spelet om Heilag Olav . Mimořádný úspěch, zejména v cizině, získal cyklem hist. románů z Telemarky 18. století: Tři z hor nad fjordem, 1937, č. 1940, Královská milost, 1939, č. 1941, Trubač na půlměsíc, 1941, č. 1945, Vítězná čapka, 1945, č. 1947. Jeho synem byl filosof Ingemund Gullvåg . * 1947: Vrátit se do minulosti a mladých let známého severského spisovatele Olava Gullvaaga, znamená zamyslit se nad osudem člověka, který vyšel z prostředí chudých lidí. Dnes šedesátiletý autor narodil se v Dronthelmu jako sedmý ze dvanácti détl, z nichž pět podlehlo záškrtu. Už rodný Dronthelm vznítil v mladém Olavovi zájem o nepřebernou pestrost, která ho obklopovala na všech stranách. Ve zralém věku pracoval autor jako novinář a v té době dochází u něho ke zlomu, který podmínil celou jeho další tvorbu, ústící nakonec širokým proudem do nesmírného moře severského písemnictví. Dlouho nebylo jisto, zda si oblíbí malířství či literaturu, ale rozhodl se pro knihu. Už jeho divadelní hra „Dlouhá noc", jež byla hrána v „Novém divadle“ a později v „Bergenském divadle", měla značný úspěch, stejně jako jeho kantáta „Soli gloria in excelsls Deo". Novinářská činnost vsak zdaleka nemohla spisovateli poskytnouti oné volnosti, již nezbytně potřeboval ke své tvorbě, a proto navždy zpřetrhal pouta, vížící ho k zaměstnání, a věnoval se zcela svému umění. Jeho mnohé cesty po severní a jižní Evropě znamenaly pro něho otřásající poznání krásy, jež mu už nikdy nevymizelo z paměti. Když se před 10 lety vrátil se svou rodinou z toulek Evropou, věnoval se úplně literatuře....