Slavko Janevski byl makedonský básník a prozaik, autor děl pro děti a mládež, malíř, scenárista a režisér, akademik. Patří k zakladatelům moderní makedonské literatury. Slavko Janevski vystudoval střední technickou školu a po roce 1945 založil a redigoval literární noviny pro děti Pioner a Titovče. Řadu let byl redaktorem časopisů Nov den a Sovremenost a listu Chorizont a šéfredaktorem vydavatelství Makedonska kniga. Rovněž byl spoluzakladatelem prvního humoristického listu Osten. Dílo Slavko Janevskiho: Slavko Janevski je jedním z nejplodnějších makedonských tvůrců. Svým rozsáhlým dílem výrazně ovlivnil nejen makedonský, ale i celojugoslávský poválečný literární vývoj. Poezie: Pro Janevskeho poezii je příznačné sepětí s lidovou slovesnou tvorbou a její melodikou. Je tvůrcem makedonského volného verše. Krvava niza – 1945 , autorova prvotina Pruga na mladosta – 1946 . Entuziasmus na poválečné stavbě, které se zúčastnili také mladí z Československa. Egejska barutna bajka – 1946 . Sbírka básní věnovaná tragickým událostem za občanské války v Řecku. Další básnické sbírky: Pesni – 1950 Lirika – 1952 Leb i kamen – 1957 Nejúspěšnější je autorova sociální lyrika, jejímž nejčastějším námětem jsou osudy lidí v národněosvobozeneckém boji. Skladby tohoto druhu patří k nejlepším baladám v makedonské poezii. Evangelie po Itar Pejo – 1966 . Je to groteskní letopis klíčových historických událostí, jež autor sleduje prostřednictvím obrazu populárního lidového taškáře Chytrého Petra. Sbírka vyvolala protikladné hodnocení kritiky. Kaniavelija – 1968 Astropeus – 1980 . Próza: Ulica – 1950, autobiografická novela, která přinesla nepřímo kritiku jugoslávské společnosti 30. Let. Selo zad sedumte jaseni – 1952 . Tento román byl prvním prozaickým dílem o socialistické rekonstrukci jugoslávské ...