Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Volné listy v obálce |
Počet stran: | 49, [3] |
Jazyky: | česky |
Vydání: | 1. vyd |
Vydáno v: | České Budějovice |
Náklad: | 1 200 ks |
Poznámka: | obálka Jan Solpera |
Vystaveno: | st 5. května 2021 16:12 |
Číslo položky: | 178253 |
Deset básnických meditací v próze náboženskofilosofického charakteru (Nemiloval bych tě, Sedí hospodář, Žena, Noční cesta, Rána přes tvář, Oči, Hřeb, Šeptáno knězi, Cesta slávy, Básník a svět), které na pozadí biblických obrazů, situací a dějů a archaizujícím jazykem vyznávají lásku k rodné zemi, vedou k víře v Boha, zam ýšlejí se nad životem i smrtí člověka, nad jeho utrpením, vzývají obrozující moc lidského utrpení a nakonec vyvrcholují apoteózou básníkova poslání ve světě (Básník a svět).
Jaroslav Durych byl český vojenský lékař a katolický prozaik, básník, dramatik a publicista, který měl výrazný vliv na rozvoj českého katolicismu v první polovině 20. století. Jaroslav Durych velmi brzy osiřel. Na přání babičky nejprve studoval gymnázium v Hradci Králové jako chovanec arcibiskupského konviktu v Příbrami, z konviktu byl později vyloučen za čtení zakázané literatury, konkrétně Renanových Apoštolů. Nicméně na církev nezanevřel, rozhodl se sloužit jí na poli kultury a vzdělání. Vystudoval lékařskou fakultu v Praze, kterou dokončil v roce 1913, a protože studoval na vojenské stipendium, působil za první světové války jako vojenský lékař v Haliči. Po válce si v Přerově zřídil soukromou praxi, brzy se vrátil do vojenské služby, v československé armádě dosáhl hodnosti plukovníka. V letech 1923–1930 působil jako přednosta oddělení ve vojenské nemocnici v Hradisku u Olomouce. Zde také od roku 1925 vykonával funkci prvního kronikáře vojenské nemocnice. Řádným členem České akademie věd a umění byl zvolen 26. listopadu 1935, na členství rezignoval 7. října 1938. Zejména v počátcích své tvorby byl Jaroslav Durych silně ovlivněn staroříšským vydavatelem Josefem Florianem a jeho programem katolického vzdělávání. Zejména ve 20. letech Florianovo nakladatelství silně propagoval a hojně v něm publikoval a patrně i řada jím organizovaných akcí byla Florianem inspirována. Později se Durych stále více osamostatňoval, nicméně ve svých hlavních cílech, tj. snaze o zvýšení náboženské a kulturní úrovně českého katolicismu, zůstávali oba sjednoceni. Za nacistické okupace a v době komunistického režimu v Československu žil Durych v izolaci a jeho díla nesměla být vydávána. Vyšlo mu pouze několik novinových článků, které napsal pod pseudonymy. Pohřben je na hřbitově v pražském Bubenči. Jaroslav Durych bývá někdy označován za „disidenta 1. republiky“, protože oponoval antikatolicismu, který p...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem