V prvních a nejnebezpečnějších letech studené války provedla hrstka Američanů vedená prezidentem Dwightem D. Eisenhowerem revoluci ve špionáži a vedení války. Za velkého utajení a bez slídění Kongresu a tisku sestrojili exoticky nové stroje, které umožnily dohled nad Sovětským svazem a ochranu Spojených států před překvapivým jaderným útokem. Kniha Tajné impérium poprvé v plném rozsahu popisuje dramatický příběh těchto mužů a jejich vynálezů.
Skupinka vědců, inženýrů, podnikatelů a vládních představitelů přepsala v krátkém období prudkého růstu přísně tajné inovace padesátých let 20. století knihu týkající se konstrukce letadel a zavedla národ do vesmíru. Za stejně smělého úsilí, které umožnilo vznik atomové bomby, navrhli, sestrojili a provozovali letadlo U-2 a nadzvukové špionážní letadlo SR-71 a první průzkumné družice Corona – stroje, které dokázaly za den získat o výzbroji Sovětského svazu více informací, než by za deset roků shromáždila armáda špiónů.
Jejich pozoruhodné vynálezy a odvážné mise umožnily kontrolovat smlouvy s Moskvou o zbrojení a pomohly udržovat mír za studené války i průzkum, mapování, spojení a zaměřovací systémy z vesmíru, jež americké ozbrojené síly používaly v Perském zálivu a v poslední době v Afghánistánu. Tyto obrovsky nákladné stroje však také vedly k opomíjení tradičnějších prostředků ke shromažďování zpravodajských informací prováděnému za pomoci špionáže lidmi.
Ostřílený reportér a redaktor New York Times Philip Taubman vyzpovídal desítky účastníků a prošel tisíce, dříve tajných dokumentů, aby mohl vyprávět tento skrytý a obsáhly příběh. Provádí rekonstrukci rozhodujících setkání, rozhovorů a rozhodnutí, které daly podnět a vedly k vývoji špionážního letadla a družicových projektů v jednom z nejnebezpečnějších období našich dějin, v době, kdy svět podle Eisenhowera „směřoval ke katastrofě“.
Taubman sleduje tento příběh z Bílého domu do CIA, z Pentagonu do Skunkových dílen Lockheedu v Burbanku, z tajné zkušební základny U-2 v Nevadě do tajných montážních center družic v Palo Alto a dalších míst v této zemi i zahraničí. Odhaluje nové informace o původu a vývoji projektů, o jejich téměř technickém nezdaru i o tom, jak se téměř staly obětí byrokratické nevšímavosti a soupeření ve Washingtonu.
Neuvěřitelně složití špióni na obloze dosáhli pozoruhodného úspěchu, protože podali důkaz toho, že rozdíl v raketách týkající se naší ochrany před překvapivým sovětským útokem je mýtus. V jistém smyslu však lze neúspěch při odhalení plánu teroristických útoků 11. září 2001 také přisoudit těmto výkonným strojům, protože čím více byla vláda závislá na špionážních družicích, tím více opomíjela agenty a informátory. Za současného vedení nové a divočejší války s terorismem však budeme k boji potřebovat stoje ve vesmíru i špióny na zemi.