Stav: |
Dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 153 |
Jazyky: | česky |
Editor: | Jiří Valja |
Edice: | 51. svazek ed. Květy poezie 230x |
Vydání: | 1. vydání |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | ne 16. června 2024 13:53 |
Číslo položky: | 875909 |
V básnickém díle Williama Blakea se protínají všechny výrazné rysy jeho osobnosti; jako mystik a vizionář, navíc obohacený o silný výtvarný prožitek, dovedl zpracovat motivy lidského zla a protestovat proti všem formám útlaku. Po formální stránce dokázal Blake zpracovat jak lyrické verše s pravidelným rýmovým schématem, tak i symbolicky pojatou epiku, psanou ve zcela uvolněném stylu, přičemž téměř pokaždé podporoval tyto dvě složky až magickou obrazotvorností. Pro autora bylo charakteristické zamyslet se nad tíhou a složitostí existence člověka, nad zázrakem života, který ovšem přináší nejen radosti, ale i zlobu a krutost. Blake uměl také propojit fakta se svými představami, kladl důraz na sílu lidské duše a domníval se, že skutečný umělec má ojedinělou schopnost prorockým způsobem definovat vztah člověka ke světu, jenž ho obklopuje. Tak je tomu například v textu "Proroctví nevinnosti", jehož úryvek dal i název této antologii: "Celý svět v zrnku písku zhlédnout / a nebe v polní květině, / na dlani sevřít nekonečnost / a věčnost v pouhé hodině."
William Blake byl anglický malíř, básník a tiskař. Zatímco během svého života byl nepochopený a prakticky neznámý, dnes je považován za významnou osobnost v historii poezie i výtvarného umění preromantismu. Narodil se v 28 Broad Street v londýnské čtvrti Soho do rodiny londýnského obchodníka s pánským prádlem a punčochovým zbožím Jamese Blakea. Mnohé důkazy ukazují na to, že rodina alespoň v době Blakeova dětství netrpěla chudobou. Byl třetím ze sedmi dětí, z nichž dvě se nedožily dospělosti. Pokřtěn byl 11. prosince v kostele sv. Jakuba, Piccadilly. Do školy chodil pouze tak dlouho, aby se naučil číst a psát, odešel v deseti letech, později ho učila doma jeho matka Catherine Blake . Už jako dítě sbíral reprodukce děl Raffaela, Michelangela a Dürera a během učení se seznámil se středověkým uměním. Téměř celý život prožil v londýnské části Lambeth – až na tříletý pobyt ve Felphamu, kde se mu příliš nedařilo, protože nedokázal vyjít s Williamem Haylem, který celý jeho pobyt financoval a přál si stát se Blakeovým patronem. Dne 18. srpna 1782 se ve svých dvaceti pěti letech oženil s dvacetiletou Catherine Boucher, dcerou zahradníka . Catherine neuměla psát, proto je na oddacím listu podepsána: „X“. Blake ji naučil číst, psát a také kolorovat jeho kresby. Manželství zůstalo bezdětné, Blake Catherine ale označoval za svého anděla a mnohé zdroje uvádějí, že vztah mezi nimi byl velmi harmonický. Blake byl silně věřící, neuznával ale anglikánskou církev a později ani žádnou jinou organizovanou formu křesťanství. Jednu dobu měl blízko ke katolicismu – obdivoval středověkou křesťanskou mystiku, ale postupně se názorově přiblížil manicheismu. Jeho velkým a celoživotním zdrojem inspirace byla Bible, zejména starozákonní proroci, ale i Nový zákon. Během svého života měl finanční problémy. Jeho hlavním oborem bylo rytectví, ale rytiny byly koncem ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem