Nový román Matulův ,,STRÁŽ" navazuje na jeho někdejší román o selských generacích „OHNIVÝ VÍTR”, v němž řešil autor problém vztahu k půdě a selství u inteligenta, vzešlého ze selského rodu pod horami beskydskými. Také v románu „STRÁŽ” se vrací Matula k svému kraji pod horami moravsko-slezskými. Jeho Novosad, jako dříve Bujnoch jsou postavy velmi blízké a obě vycházejí ze života a ze srdce autorova. Země tvrdé lopoty, bohatství i bídy, země svérázného lidu je kraj obou Novosadů. Tuhou prací derou se nad úroveň svého okolí, nebojí se zkoušek života. Intelektuál Adolf Novosad narazí svou přímou povahou v úřadě, opustí úřad a vrací se do svého rodného kraje, kde pojme myšlenku vzkřísiti k plodivému životu kus mrtvého pásu země Planisko. Dá se do práce se svým synovcem rolníkem Václavem s novosadovskou, neústupnou vírou a vítězi, zůstávaje věren půdě a své rodině, ač se naň usmálo štěstí pozdní lásky. Matula tu ukázal jemný smysl pro život dnešního mládí, pro jeho práva na život a štěstí i pro jeho bolesti sociální, ukázal se jemným psychologem pozdní lásky. Jeho román je oslavou tvořivé sily a důvěry v práci. Jeho Novosad vyrůstá z kraje, nese v sobě dobré vlastnosti kmene, zušlechtěné vzděláním a životem, rozbíjí svou vírou malost okolí a probíjí se i se svým synovcem na slunnou stranu života a stává se tak v dnešní době kladným typem činorodé vůle. Najdete tu básnické líčení země, kraje, zasvěcené líčení práce, syté a zrnité podání postav, rušný spád děje i osobitý výraz slovesný. Matula je zvláštní typ realistického vvprávěče a jeho „STRÁŽ" jistě bude mít své čtenáře jako první jeho román „Ohnivý vítr”, vyznamenaný cenou země Moravsko-slezské.