Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 557, [8] obr. příl |
Jazyky: | česky |
Edice: | Historica 40x |
Vydání: | Vyd. 1 |
ISBN: | 80-7021-787-1 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | po 6. června 2022 16:52 |
Číslo položky: | 345616 |
Kolektivní dílo pracovníků Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně navazuje na velice úspěšnou práci J. Bednaříkové Stěhování národů, jež vyšla již ve dvojím vydání. Jestliže tato kniha se zabývala především dějinami západní a jižní Evropy mezi 3. a 8. stoletím a zkoumala postupné pronikání Germánů na území říše západořímské, právě vydávané dílo se zaměřuje na toto období (někde až po zlom tisíciletí) ve východní Evropě, na Balkáně a v Přední Asii. Líčí postup slovanských kmenů na Balkán a jejich šíření až hluboko na území říše Byzantské, arabskou expanzi do Přední Asie a do Egypta a rovněž i vnitřní změny v Byzanci náporem těchto útočníků způsobené. Obdobně jako v díle Stěhování národů zaměřili se i zde autoři zvláště na proces christianizace a právní vývoj v průběhu této dramatické epochy.
Jarmila Bednaříková je česká historička zabývající se dějinami pozdní antiky a raného středověku. Působí jako docentka na Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historií Hunů, germánskými státy a sociálními problémy pozdní Římské říše. Jarmila Bednaříková vystudovala gymnázium v Kyjově a pak historii, archeologii a klasickou filologii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity, kde v současnosti přednáší o starověkých dějinách. Kromě toho přednáší také na Katedře environmentálních studií spolu s Luborem Kysučanem Etiku starověkých civilizací. Dne 1. dubna 2007 byla jmenována docentkou v oboru historie – obecné dějiny.
Zdeněk Měřínský byl český archeolog a historik. Zaměřoval se na archeologii středověku, medievistiku, české a rakouské středověké dějiny, kastelologii, vývoj osídlení, historickou vlastivědu a topografii. V letech 1967–1972 studoval na katedře prehistorie FF UJEP v Brně, obor etnografie – prehistorie. Jeho diplomová práce nesla název Zaniklé osady na panství kláštera v Oslavanech. V roce 1975 získal titul PhDr., v roce 1988 CSc., 1996 se stal docentem, v roce 2001 byl jmenován profesorem. V letech 1972–1974 pracoval jako asistent na Katedře prehistorie FF UJEP v Brně, od roku 1974 do roku 1989 jako vědecký pracovník Archeologického ústavu ČSAV v Brně . V období 1989–1992 byl vedoucím historicko-archeologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně. Jako vědecký pracovník Archeologického ústavu zde působil v letech 1991–1992. Kromě toho byl odborným asistentem Historického ústavu FF MU v Brně . Od roku 1995 pracoval v Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v Brně .
Mgr. Aleš Homola vystudoval historii na Filosofické fakultě Masarykovy university v Brně, kde v současnosti přednáší v rámci svého doktorského studia dějiny pozdně antického Předního východu v předislámské epoše. Pracuje v Národním památkovém ústavu v Brně. Dlouhodobě se zabývá dějinami pozdní antiky a raného středověku se speciálním zaměřením na vztahy raně byzantské říše a nomádů středoasijského původu.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem