Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 188 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Jiří Winter-Neprakta |
Vydání: | 1 |
ISBN: | 42-008-86 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 60 000 ks |
Poznámka: | obálka Bedřich Forman |
Vystaveno: | pá 8. ledna 2021 15:06 |
Číslo položky: | 141488 |
Historie, tak jak si ji obvykle vybavíme, nám nepřipadá příliš k smíchu. Kamkoli se podíváme, všude se píše až smrtelně vážně o tvůrcích dějin, o jejich činech a jejich významu v naší minulosti. Humorista Miloslav Švandrlík se rozhodl použít jiné autorské optiky: nevážně se podíval na vážné trable, které prožívali tři če ští monarchové - Václav II., Vladislav Jagellonský a Ferdinand II. Zachytil je v důležitých etapách života a panovnické kariéry, aby je přistihl takříkajíc na švestkách: slovutní králové zápolí s osobními a profesními problémy. Miloslav Švandrlík nešetří sarkasmem a ctihodné představitele českého národa líčí perem neuctivým, nakolik to historická pravda dovolí. Trojice povídek o starostech korunovaných hlav je osvěživě pikantním čtením o tom, kterak se velcí a slavní chovali male a neslavně.
Miloslav Švandrlík byl český spisovatel a humorista. Používal také pseudonym Roman Kefalín. Lze se také setkat s křestním jménem Miroslav, které je však chybné. Po vystudování základní školy prošel několik zaměstnání, také absolvoval dvouleté studium na pedagogickém oddělení městské hudební školy v Praze. Po roce 1950 získal maturitu . V letech 1951–1953 studoval na DAMU, studia však po dvou letech zanechal. Po ukončení studia se stal asistentem režie ve Vesnickém divadle v Praze. V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům TP, po jejímž ukončení v roce 1955 byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích a pak se stal profesionálním spisovatelem. Jeho nejúspěšnějším dílem se stalo dílo Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, které znázorňovalo ironizující a satirickou formou absurdity v tehdejší socialistické armádě. Vše co psal, bylo humoristického až satirického charakteru. Spolupracoval i s celou řadou časopisů a divadel. V těchto časopisech se často podílel na vtipech Jiřího Wintera Neprakty. Napsal několik rozhlasových a televizních scénářů. V letech 1990 až 1997 vystupoval na besedách a doprovodných pořadech k výstavám Masarykova demokratického hnutí. M. Švandrlík zemřel v Praze, ale je pohřben v Kutné Hoře na hřbitově u Nejsvětější Trojice. Seznam 307 Švandrlíkových hororových povídek se nachází v článku Seznam hororových povídek Miloslava Švandrlíka. Dlouho žil na pražském Chodově; několik dní před jeho smrtí v říjnu 2009 mu bylo uděleno čestné občanství MČ Praha 11. 21. dubna 2010 bylo na jeho počest pojmenováno prostranství na Chodově mezi ulicemi Skřivanova a Lažanského, Švabinského a 7. května. Na tomto náměstí byla 14. října 2010 odhalena jeho busta od českého sochaře Miro...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem