Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 387 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Vincenc Červinka |
Edice: | 911915. svazek ed. Světová knihovna 482x |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | pá 13. října 2017 14:47 |
Číslo položky: | 18350 |
Nejvýznamnější dílo předního ruského spisovatele z konce 19. a počátku 20. století vyšlo poprvé r. 1905, ve dnech katastrofální porážky carského Ruska ve válce s Japonskem. Děj se odehrává v zapadlém garnisonním městečku, kde carská posádka prožívá ubíjejíci nudu vojenského života. Hrdina románu, důstojník Romašov, si uvědomuje nesmyslnost vojenského drilu a snaží se z počátku najít ke svým podřízeným lidštější vztah; nemá však dosti síly ke vzpouře...
- Spisovatel vyslovil v románě nenávist a odpor k nadutým, nevzdělaným a bezcitným důstojníkům i soucit s jejich ponižovanými a mučenými oběťmi, jako jsou Tatar Šarafudtinov nebo prosťáček Chlebnikov, dohnaný na pokraj sebevraždy. Otřásající obraz vojenského života vytvořil Kuprin na podkladě vlastních zkušeností a zážitků, jež získal v mládí, kdy jako absolvent kadetní školy sloužil několik let v carské armádě.
Alexandr Ivanovič Kuprin, rusky Александр Иванович Куприн byl ruský spisovatel tatarského původu, autor novoromantických a psychologických próz odehrávajících se buď v exotickém prostředí, nebo na jihu Ruska. K nejznámějším patří novely Jáma a Souboj. Granátový náramek zfilmoval roku 1965 Mosfilm, režii měl Abram Room. Novela Jáma vyvolala skandál tím, že pojednávala o prostituci. I Lev Tolstoj novelu kritizoval za přílišný naturalismus. Souboj zase vyvolal odpor carské armády, neboť realisticky popisoval život v ní, který Kuprin velmi dobře znal. Sám vystudoval vojenskou akademii a byl několik let profesionálním vojákem. Alexandr Kuprin v dopise své ženě přiznal, že název Souboj zvolil proto, že v novele vyzval na souboj carskou armádu, která "mrzačí duši a ubíjí v člověku to nejlepší". Nástup bolševiků roku 1917 vnímal rozporuplně. Pocházel ze šlechtické rodiny, která však zchudla již v 19. století. Přátelil se s Maximem Gorkým, Lenina obdivoval a dokonce se s ním sešel a připravil na jeho žádost plán reforem venkova, zároveň ho však zneklidňovaly některé tyranské postupy zejména tajné policie. Nakonec, když se během občanské války dostal na území bělogvardějců, se rozhodl z Ruska odjet. V letech 1919 – 37 žil v exilu, nejprve krátce ve Finsku a poté ve Francii. Snášel ho však velice těžce. Žil v chudobě, chronické nostalgii a propadl alkoholismu. Na závěr svého života se proto vrátil do Sovětského svazu. Byl uvítán a opečováván oficiálním Svazem spisovatelů. Všechna svá hlavní díla vytvořil před rokem 1919. Jeho dílo překládali do češtiny např. Libuše Baudyšová, Zdeňka Psůtková, František Zpěvák a další. Je pochován v Sankt-Petěrburgu.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem