Helena Koželuhová, též Helena Koželuhová-Procházková byla československá politička, členka Československé strany lidové a představitelka jejího pravicového křídla, odpůrkyně KSČ a poslankyně Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 žila v exilu. Byla druhou dcerou brněnského advokáta JUDr. Františka Koželuhy a Heleny Čapkové-Koželuhové, byla tedy neteří Josefa a Karla Čapka. V Brně absolvovala obecnou školu a gymnázium. V roce 1928 získala doktorát obojího práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Posléze pracovala v advokátní kanceláři Adolfa Procházky, významného člena a později i ministra Československé strany lidové, se kterým se seznámila během studií a za kterého se posléze provdala . Oddal je strahovský opat Metoděj Jan Zavoral a za svědka jim šel Karel Čapek. V lednu roku 1935 složila advokátní zkoušky a stala se řádnou advokátkou v manželově kanceláři. V roce 1938 si manželé Procházkovi koupili dům v Roztokách u Prahy. Adolf Procházka počátkem německé okupace působil v odbojové organizaci Politické ústředí jako jeden z hlavních zástupců lidovců. Po prozrazení činnosti uprchl na začátku roku 1940 přes Slovensko, Maďarsko do Jugoslávie, Paříže a nakonec do Velké Británie. Helenu Koželuhovou zatklo gestapo, ale podařilo se jí se z vězení dostat na svobodu, protože tvrdila, že ji manžel kvůli rozepřím opustil. Byla propuštěna a oficiálně rozvedena ale i nadále byla sledována. Za heydrichiády ji nacisté znovu zatkli a deportovali do Terezína, odkud se dostala pod podmínkou, že se provdá. Vzala si pak skutečně dlouholetého rodinného přítele Ing. Jiřího Wilda. Spolu s ním a svými dcerami přesídlila na jaře 1943 do Bratislavy. Jiří Wild na Slovensku působil jako odborník na ministerstvu dopravy a veřejných prací. Byl v kontaktu s odbojem. Poté, co vypuklo Slovenské národní povstání, odešel s celou rodinou do Banské Bystrice. Po porážce povstání se manželé uchýlili zpět do Bratislavy, k...