Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 286 |
Jazyky: | česky |
Vydání: | Vyd. 1 |
ISBN: | 978-80-7260-196-7 (váz.) |
Vydáno v: | Praha |
Poznámka: | obálka Aleš Lederer |
Vystaveno: | pá 29. října 2021 14:07 |
Číslo položky: | 237370 |
Příběh Jana Palacha
Román o osobnosti studenta Jana Palacha, který se stal symbolem českého odporu proti invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, zároveň z historicko-politického pohledu detailně líčí události i atmosféru ve společnosti až do ledna 1969.
Autorka se pokouší ze skromných indicií vytvořit obraz charakteru a osobnosti člověka, pro něhož invaze a pozdější reakce veřejnosti i vlády na ruskou okupaci byly podnětem k promyšlenému burcujícímu činu, který otřásl celou společností, pomalu upadající do normalizačních podmínek. Autorka vytvořila postavu citlivého, realisticky uvažujícího a politicky vyzrálého mladého muže, který věřil, že svým sebezničujícím činem dává společnosti poslední šanci na dosažení politické změny. Palachův příběh autorka beletristicky zpracovala na základě nedokončeného dokumentu Jana Lederera z roku 1988 vydaného v samizdatu, a s ohledem na generace, pro které tehdejší okolnosti nejsou samozřejmostí, obohatila příběh chronologií okupace a informacemi z odtajněných archivních dokumentů. Knížka, doplněná v závěru o text prohlášení L. Vaculíka Dva tisíce slov, vychází čtyřicet let po Palachově tragické smrti jako svědectví i jako memento.
Lenka Procházková je česká prozaička, dcera Jana Procházky, signatářka Charty 77. Její prózy vycházely nejprve v ineditní edici Petlice a v zahraničí . Je autorkou několika románů, sbírek povídek, řady fejetonů a dalších litérárních děl a také aktivní členkou několika organizací sdružujících literáty. Je nositelkou medaile Za zásluhy I. stupně. Vystupuje dlouhodobě aktivně ve veřejném prostoru v Česku, a to včetně několika neúspěšných kandidatur na volené posty. Její veřejné vystupování je spojováno jejími kritiky s českým konzervativním, nacionalistickým a protiimigračním hnutím. Ve svých textech publikovaných převážně v nezávislých médiích se věnuje hlavně kritice současných poměrů v Česku a v Evropské unii. Vystupuje také proti katolické církvi a byla její hlasitou oponentkou v kauzách církevních restitucí a výstavby Mariánského sloupu v Praze. Její otec Jan Procházka byl spisovatel. Má dvě mladší sestry. Její sestra Iva Procházková je rovněž spisovatelka. Má tři děti se dvěma partnery - dvě dcery a syna. Otec zemřel předčasně roku 1971. Atmosféru jeho pohřbu popisuje ve svém fejetonu Děkovačka pro hrobníka. Po otcově smrti jako nejstarší ze tří dcer zdědila psací stroj. Své první fejetony v novinách uveřejňovala pod pseudonymem Lenka Burianová. Současně už jako svobodná matka dokončovala vysokoškolské studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a starala se o svou dceru Mariu. Román Růžová dáma nabídla k vydání pod vlastním jménem. V té době však byla již signatářkou Charty 77, a proto kniha nevyšla. Růžová dáma byla poprvé vydána v samizdatové edici Petlice, což mělo pro autorku osudový význam - vznik přátelství se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem. Ten se stal na mnoho let jejím životním partnerem a otcem mladší dcery Cecílie a syna Josefa. Po samizdatovém vydání Růžová dáma vyšla v exilovém nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem a byla oce...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem