Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 332 |
Jazyky: | slovensky |
Překladatel: | Zora Jesenská |
Edice: | Publicistika : 1938-1944 0x, 4. svazek ed. Publicistika 0x |
Vydání: | 1. vyd |
Vydáno v: | Bratislava |
Náklad: | 3 000 ks |
Poznámka: | obálka Emil Bačík |
Vystaveno: | čt 10. prosince 2020 10:59 |
Číslo položky: | 134902 |
Umenie bolo pre Novomeského veľkou životnou oporou, spoločenskou silou i ušľachtilým nástrojom a zbraňou. V tridsiatych rokoch sleduje vývin českej a slovenskej kultúry, pokúša sa úspešne o jej nový pokrokový obsah, posilňuje pozície pokrokových síl, aby vydržali skúšku dejín. A tá prišla s rokmi vrcholiaceho útoku domáceho i zahraničného fašizmu a dočasného rozpadu republiky roku 1938-1939. Novomeský pre seba a pre celú kultúru i spoločnosť objavuje istoty, ktoré ostávajú a stávajú sa oporou života ohrozeného násilím. Je to cesta k „veľkým“ v čase, keď začína hučať vojnová vrava. Nelúči sa s českou kultúrou, ostáva i po 14. marci 1939 vedome pri jej veľkosti a kráse. Vie, prečo mlčia múry, vie, čo treba robiť, keď dohrmia delá. Novomeského state posilňovali vnútorný front zápasu proti fašizmu. Bola to cesta do zmyslu našich dejín, do našej národnej kultúry. Novomeský je v svojich statiach objaviteľom jej pokrokového odkazu, jej humanizmu a vlastenectva.
Ladislav Novomeský, též Laco Novomeský , byl slovenský a československý básník, publicista a politik Komunistické strany Slovenska, člen skupiny DAV, pověřenec školství a osvěty a poslanec československých zákonodárných sborů, v 50. letech pronásledovaný v rámci čistek v KSČ, v 60. letech rehabilitovaný. Pocházel z rodiny krejčího Samuela Novomeského a Irmy roz. Příkopové. Rodiče se přestěhovali ze Senice do Budapešti, kde se narodil a absolvoval obecnou školu a gymnázium . Po roce 1919 se přestěhovali a ve studiu pokračoval v Senici a na učitelském ústavu v Modre, kde v roce 1923 odmaturoval. Začal působit jako učitel a zároveň se jako externí posluchač zapsal na Filozofickou fakultu Univerzity Komenského, kde ho zaujala literární a politická činnost. Začal pracovat jako redaktor časopisu Mladé Slovensko , který převzal po Jánu Poničanovi a aktivně působí ve skupině DAV. Vstoupil do komunistické strany a pracoval v tiskových orgánech KSČ - jako redaktor, pak odpovědný redaktor Pravdy chudoby, Proletárky a Munkasa v Ostravě, redaktor Rudého večerníčku v Praze. V roce 1922 zveřejňuje příští davista Ján Poničan článek Slováci a internacionalismus v témže roce vzniká Volné sdružení studentů socialistů Slovenska, ve kterém působí kromě Poničana i Okáli, Clementis, Siracký, Tomášik-Dumín - zveřejňují nejdříve v časopise Svojeť, později v revue Mladé Slovensko. Novomeský na DAV navázal kontakt právě přes Volné sdružení studentů socialistů ze Slovenska. V Praze se pak stal spolu s Urxem, Okálim, Clementisem a Poničanem součástí avantgardní levicové skupiny DAV . O DAVu Novomeský prohlásil: V roce 1927 je vězněn za tiskové přestupky a platí pokuty. Jak uvádí Štefan Drug, policejní agenti o Novomeském v hlášeních psali jako o nebezpečném komunistovi ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem