Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 300 |
Jazyky: | česky |
Edice: | 22. svazek ed. Pyramida 73x, 518. svazek ed. Nové cíle 345x |
Vydání: | Temnosti (2.) |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | st 30. června 2021 16:24 |
Číslo položky: | 201079 |
V romanetu Slavná Nemesis a dalších dvanácti povídkách sledujeme osudy výstředních – a pro nás zcela blízkých – postav, bloudících v prostředí, kde je obtížné rozlišit, co je sen a co skutečnost. Typický hrdina těchto vyprávění prahne po nedosažitelném přízraku, fantomu, kvůli němuž se neohroženě vydává na vrcholky hor, dohlubokých hvozdů či léčeben pro choromyslné, střetává se s umrlci, blouzní, s vypětím vůle chce překonat hranice možného a dosáhnout kýžené vyšší skutečnosti, neboť svět vezdejší jej nikdy a za žádných okolností nemůže uspokojit. Ladislava Klímu (1878–1928), tohoto originálního myslitele a spisovatele, na konci knihy blíže představuje i jeho Vlastní životopis, v němž se upřímně vyznává ze všeho, co utvářelo jeho charakter, pohled na svět a životní filozofii. Součástí této knihy je i zbrusu nový doslov Patrika Linharta.
Ladislav Klíma byl český prozaik, dramatik a básník, ale především filosof. Narodil se v Domažlicích v rodině vyučeného mlynáře, který se však místo tohoto povolání živil jako úředník v advokátní kanceláři. Klíma, od mládí zaujatý filosofií, chodil až do roku 1895 na místní gymnázium, ale v lednu toho roku byl vyloučen za hanlivý výrok o habsburské monarchii Přestoupil tedy na gymnázium do chorvatského Záhřebu, ale ani to nedokončil a roku 1904 odjel do Prahy, kde se usadil, vedl samotářský život a začal přispívat do časopisů, např. v letech 1919–21 do Tribuny a v roce 1925 do Práva lidu. Kritizoval pozitivismus a pohrdal univerzitním akademismem. Protože neměl občanské povolání, žil jednak z dědictví po příbuzných, jednak z drobných příspěvků od přátel, mezi něž patřil i básník Otokar Březina. Jeho filosofie se zakládala na solipsismu a egodeismu společně s voluntarismem a ludibrionismem . Ze světových filosofů byl ovlivněn zejména Georgem Berkeleym , Arthurem Schopenhauerem a Friedrichem Nietzschem. Od promýšlení jejich myšlenek dospěl až k přesvědčení o absolutní bezcennosti logiky, což znamenalo absolutní primát osvobozeného subjektu, jenž se tak stává svrchovaným – všemohoucím božstvem. Toto božstvo není určováno žádnou pravdou, ale naopak samo určuje, co je a co není pravda. Tímto božským subjektem se pak cítil být sám Klíma. Myslet Boha a být Bohem, to je nejvlastnější centrum Klímovy filosofie. Stav, kdy se vciťuje do pozice Boha pojmenovává egodeismus nebo deoesence . Svět pak vypadá jako nevinná hříčka jeho absolutní vůle, odtud pramení tzv. ludibrionismus, neb je známo, že si hraje (lu...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem