Miloslav Nevrlý je český zoolog, publicista, spisovatel, cestovatel, turista a skaut. Narodil se v Praze, kde vystudoval reálné gymnázium a přírodovědeckou fakultu University Karlovy . Ještě před promocí získal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do odchodu do důchodu v roce 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Svůj zájem věnoval zejména Jizerským horám. Profesně se zabýval nejen např. studiem tamní zvířeny netopýrů, ale i obecnou historií tohoto pohoří, o kterém napsal řadu větších i menších prací. Z nich nejznámější je Kniha o Jizerských horách, za kterou obdržel v roce 1976 výroční nakladatelskou cenu. Zatím poslední čtvrté vydání této knihy je z roku 2007 a tato kniha je považována za bibli tzv. „pomníčkářů“ – lidí, kteří bloudí po Jizerských horách a hledají velké množství pomníčků ukrytých v kopcích. Zároveň dlouhé roky vykonával dobrovolnou funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Jako terénní pracovník se stal autorem i mnoha turistických publikací a map. Jako hlavní autor se rozhodující měrou podílel na koncepci a tvorbě Turistického průvodce Jizerskými horami. Jeho bibliografie obsahuje mj. i stovky novinových článků. V novinářské anketě Osobnost Liberecka získal v roce 2003 hlasováním veřejnosti druhé místo. Je od roku 1961 ženatý, má tři děti a jedenáct vnuků. Skautem se stal po válce v roce 1946, po roce 1968 pomáhal vést v Liberci Miloši Zapletalovi 2. skautský oddíl. V letech 1970–1989 jako činovník Turistického oddílu mládeže TJ Dynamo se věnoval mládeži staršího skautského věku a vedl oddíl starších známý jako "SPERHO" což je zkratka ze slov "Společnost pro exploataci rumunských horských oblastí". Oddíl Sperho vyrážel pod jeho vedením na každoroční legendární puťáky do Rumuns...

Pavel Smrž se narodil 16. 4. 1927 v jihočeské Soběslavi jako syn zedníka , matka prodávala v malém krámku. Po maturitě na gymnáziu v Jindřichově Hradci začal studovat Teologickou fakultu v Praze, ale po prvním semestru brzy po únoru r. 1948 musel narukovat téměř na tři roky na vojnu, a to jako politicky nespolehlivý k PTP na Šumavu. Po propuštění se r. 1951 odstěhoval do Liberce, oženil se a stal se otcem tří synů. Roku 1952 nastoupil v přírodovědeckém oddělení Severočeského muzea v Liberci . Inicioval tam vznik stálé přírodovědecké expozice a vydávání přírodovědecké řady Sborníku Severočeského muzea. Roku 1954 byla oficiální znovuustavena Severočeská botanická zahrada, kterou P. Smrž zprvu řídil ze své pozice v Severočeském muzeu, a r. 1964 se stal jejím ředitelem. V r. 1968 však podepsal politickou výzvu „Dva tisíce slov“. Za to na podzim po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl zbaven funkce ředitele a do konce r. 1969 směl ještě v zahradě pracovat jako odborný pracovník, avšak v následující době tzv. normalizace musel definitivně odejít. Naštěstí byl tehdy vyhlášen konkurz na místo inspektora Botanické zahrady UK v Praze, v němž Pavel uspěl ; nastoupil tam r. 1970 a pracoval za dosti stísněných podmínek až do svého předčasného skonu , tj. 13 let. Pavel Smrž, ač v botanice autodidakt, byl nejtalentovanějším mužem, který v té době řídil Botanickou zahradu Liberec . Byl nejen dobrým manažerem, ale tehdy i jedním z mála našich botaniků zabývajících se tropickými rostlinami; znal i jejich ekologii, bez níž je nelze udržet živé. Pavlovi byly nápomocny i znalosti cizích jazyků, také že četl literaturu darovanou hosty ze zahraničí, přebíral zkušenosti a získával sbírkové rostliny zejména ze sousedního východního Německa, které má v pěstování skleníkových ...