Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 496 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Miloslav Jirda, Josef Kopal |
Edice: | Knihovna klasiků. 325x, 11. svazek ed. Spisy Honoré de Balzaca 14x |
Vydání: | 1 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 16 000 ks |
Poznámka: | obálka František Muzika |
Vystaveno: | út 23. února 2021 14:36 |
Číslo položky: | 156006 |
Až na poslední povídku (Petr Grassou, 1839) obsahuje svazek práce zařazené v Lidské komedii do oddílu Filosofické studie, tzn. román Šagrénová kůže (1831) a novely/povídky Usmířený Melmoth (1835), Červená hospoda (1831), Neznámé arcidílo (1831) a Massimilla Doniová (1839).
Autor se v nich zabývá sociálními i etickými kořeny soudobé společnosti, vyslovuje svůj soud nad morálkou buržoazie, odkrývá obludnou sílu peněz, zbavujících člověka lidskosti, a dotýká se i filosofických a estetických otázek umění.
Honoré de Balzac , byl francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu. Bývá považován za zakladatele kriticko-realistického románu. Balzacovým magnum opus je cyklus devadesáti sedmi románů a povídek pod souborným názvem Lidská komedie. Napsal však i řadu románů s dobrodružnou či fantastickou tematikou, např. Šagrénová kůže, rovněž součást Lidské komedie – v cyklu Filosofických studií. Honoré de Balzac se narodil v měšťanské rodině ve městě Tours ve francouzském departementu Indre-et-Loire. Jeho rodiči byli Bernard-François Balssa , jenž zbohatl za francouzské revoluce jako vojenský zásobovatel, a Anne-Charlotte-Laure roz. Sallambier , tedy o 32 let mladší než otec. Někdy mezi lety 1771 a 1783 dostal otec úřední povolení ke změně rodinného jména na Balzac. Honoré měl dvě sestry, Laure provdanou de Surville a Laurence provdanou de Montzaigle . Z jeho rodokmenu také vyplývá, že do manželství jeho rodičů se narodil již roku 1798 jeden chlapec, Louis Daniel Balssa , který však po necelém měsíci života zemřel. Od 22. června 1807 až do roku 1813 pobýval Honoré v internátu klášterní školy ve Vendôme, kde byl vychováván mnichy řádu oratoriánů. Později vystudoval v Paříži práva. Krátce působil jako notář, ale pak se proti vůli rodiny stal spisovatelem. Nejprve psal tzv. černé dobrodružné romány, a to pod různými pseudonymy, nejčastěji jako Horace de Saint-Aubin, které později zavrhl. Balzac vyznával politický legitimismus, byl monarchistou s celoživotními snahami proniknout do vyšší společnosti. Hojně navštěvoval pařížské salóny, například Jamese von Rothschilda. V roce 1825 například započal poměr s ovdovělou vévodkyní d'Abrantès, která byla o 15 let starší než on. Z této snahy vyplývaly i jeho neustálé finanční potíže, které se snažil řešit svou hektickou literární tvorbou (psal i romány ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem