Literárně debutoval povídkou Štika v almanachu Jitro v kraji . Pouze sporadicky přispíval do plzeňské Pravdy. Pro plzeňskou redakci Čs. rozhlasu napsal rozhlasovou hru Kolik vteřin trvají tři roky a v roce 1966 byla v plzeňském divadle uvedena jeho nepublikovaná hra Ostrov pro dva. Roku 1985 připravil katalog výstavy sochaře Aloise Sopra. V době působení v Divadle Alfa začal psát i písňové texty, zhudebněné mj. Bohuslavem Ondráčkem, Jaromírem Vomáčkou, Zdeňkem Lukášem a Lubošem Rožněm. Roku 1979 se stal laureátem Výroční ceny Víta Nejedlého. Na začátku své tvorby se Kovanda pokusil o básnickou sbírku a agitační společenskokritickou rozhlasovou a divadelní hru s detektivní zápletkou, později se věnoval výhradně próze. První povídky byly napsány v poloze nenáročné zábavné četby. Po naivně žertovné parodii na klasický akční kriminální příběh vydal na počátku 70. let drobné humoristické texty napodobující spontánní lidové vypravěčství. Prózy soustředěné v knihách S pánembohem od podlahy aneb Muzikantský dekamerónek a Jak se natahují trpaslíci se vyznačují motivickou rozbíhavostí a fantazijní uvolněností, která spojuje prvky absurdní, tragikomické i bizarně groteskní. – Své přitakání normalizaci autor vyslovil románem Palec na spoušti, zachycujícím dva dny srpna 1968. Vykresluje zde akci stíhacího letce na západní hranici i pronásledování jeho otce, pravověrného komunisty, jenž se podruhé v životě dočká sovětských tanků. Ideologickou tendenčností, zjednodušeným pojetím tématu a vypravěčskými stereotypy jsou prostoupeny také Kovandovy následné práce pro dospělé i mládež. Čerpají především z vojenského a policejního prostředí , přičemž jejich jednoduchou dějovou osnovu autor s oblibou dramatizuje kriminálním motivem záškodnictví. Za opožděnou budovat...

Karel Polata byl český hudební skladatel a dirigent. Narodil se v muzikantské rodině v obci Zdíkov. Učil se hře na housle, klavír a varhany. Od roku 1932 bydlela rodina v Sušici. Zde pokračoval ve studiu hry na hudební nástroje a začal i dirigovat. Za druhé světové války pracoval v plzeňském závodě Škoda, kde utrpěl po náletu vážný úraz a musela mu být amputována noha. Po válce sestavil kapelu ze šumavských muzikantů. V roce 1946 dostal příležitost nahrát pro rozhlas několik skladeb. Později přijal do kapely i zpěvačku. Od roku 1951 působila kapela pod názvem Starošumavská dechová muzika Karla Polaty. Složil okolo 400 skladeb . Upravoval rovněž lidové skladby a psal texty. Hostoval v Praze v Lucerně, kapela jezdila i na zájezdy do tehdejší NDR. V roce 1971 odešel do invalidního důchodu, ze zdravotních důvodů kapelu v roce 1973 rozpustil. Je pochován na hřbitově v Sušici. Hudba a text Karel Polata Hudba Karel Polata, text Ladislav Nushart