Dostupnost: | Vyprodáno |
Část souboru: | Rusko a Evropa 1 - 3 - KOMPLET : studie o duchovních proudech v Rusku - Tomáš Garrigue Masaryk (1995, Ústav T.G. Masaryka) |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 456 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Anna Poustová |
Editor: | František Kautman, Vratislav Doubek |
Překladatel: | Jiří Horák, Rudolf Sander |
Edice: | 13. svazek ed. Spisy T.G. Masaryka 8x |
Vydání: | Spisy T. G. Masaryka (13.) |
ISBN: | 80-901971-7-5 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 2 500 ks |
Vystaveno: | pá 10. února 2023 7:41 |
Číslo položky: | 495526 |
Studie o duchovních proudech v Rusku, s podtitulem K ruské filosofii dějin a náboženství. 1. vydání spisů T.G.M. po vzniku samostatné ČSR. Obsáhlé dílo, které se věnuje problematice Ruska od vzniku samostatného státu, až do 1. světové války a revoluce. Stav literatury, kultury, politiky i ruské filosofie.
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem