Arťom Vesjolyj, rusky Артём Весёлый, česky též Artem Veselyj, vlastním jménem Nikolaj Ivanovič Kočkurov, rusky Николай Иванович Кочкуров byl sovětský spisovatel, popravený v době stalinských procesů. Narodil se v Samaře, v rodině nájemního nosiče ; byl jedním ze čtrnácti děti, ze kterých se vyššího věku dožily jen dvě. Sám musel od čtrnácti let pracovat. V březnu 1917 vstoupil do Ruské sociálně demokratické dělnické strany a zúčastnil se Říjnové revoluce a občanské války. V červnu 1918 byl raněn při postupu na Samaru, v červenci téhož roku byl zajat československými legiemi. Podařilo se mu ze zajetí uprchnout. Podle jednoho českého zdroje se v roce 1918 setkal v Samaře s Jaroslavem Haškem. Nepodařilo se potvrdit ruskými zdroji. V roce 1919 se stal dobrovolníkem na frontě proti Děnikinovi. Po porážce Děnikinovy armády působil v Tule v deníku Komunard a organizoval v tulské gubernii vznik místního tisku. V březnu 1920, jako politický pracovník agitačního vlaku Rudý kozák projel největší jižní kozácké stanice a přes Novočerkassk a Kursk přijel do Moskvy. V roce 1920 získal ubytování v Moskvě a převezl ze Samary své rodiče a bratra. V roce 1922 zahájil univerzitní studia, ta však nedokončil a stal se námořníkem Černomořské flotily. Ve dvacátých letech publikoval v novinách, časopisech i knižně svá díla, věnovaná tematicky občanské válce. Arťom Vesjolyj byl třikrát ženat a měl šest dětí: V roce 1937 došlo k zatýkání samarských literátů, kteří byli označeni za členy antisovětské teroristické organizace. Arťom Vesjolyj byl zatčen 27. 10. 1937 jako hlavní obviněný této skupiny. Ve svém sdělení psal N. I. Ježov Stalinovi: Arťjom Vesjolyj byl zastřelen 8. dubna 1938. Byl rehabilitován 7. března 1956. Publikovat začal pod různými pseudonymy v prosinci roku 1919 v časopise Rudý oráč . Ve svých dílech zob...