Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 351, [3] |
Jazyky: | česky |
Série: | Příliv ; Sv. 130 |
Vydání: | 5. vyd., 4. vyd. v Práci |
ISBN: | 24-040-86 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 6 000 ks |
Poznámka: | obálka Richard Maršák |
Vystaveno: | pá 3. června 2022 10:32 |
Číslo položky: | 344436 |
Pravdivý a působivý román z důležitého úseku historie bojů českého dělnictva. Počíná se sklonkem r. 1917, kdy stále tíživěji doléhají bída a hlad na hornické a hutnické rodiny na Kladensku. A nejsou to jen hříchy zmírajícímonarchie, ale i vydřidušství českých statkářů, mlynářů a obchodníků-keťasů. Pod vlivem Velké říjnové revoluce se formují síly, které pak aktivně zasáhnou do osvobozovacích zápasů i do rozhodného boje o charakter 1. republiky.Nejen s fronty se vracející dělnický pracovník Tonda, ale i druzí havíři (mluvčí autorových myšlenek mezi havíři - starý Vaněk) pozorují šířící se propast mezi vedením soc. dem. strany a jejími prostými členy. Revoluční hnutímohutní, a i když v prosinci byla r. 1920 v generální stávce dělnická třída poražena, přece ji vedou tyto draze placené zkušenosti v květnu 1921 k jedinému cíli k vytvoření pevné, revoluční strany, bolševické strany komunistické
Antonín Zápotocký byl československý komunistický politik, odborový předák a později premiér Československa, který se stal druhým československým komunistickým prezidentem po Klementu Gottwaldovi a pátým od vzniku samostatného Československa. K nejkontroverznějším krokům jeho prezidentského úřadování patří měnová reforma z roku 1953. Byl synem Ladislava Zápotockého , krejčího a známého českého socialistického novináře a funkcionáře, a Barbory, rozené Dolejšové; narodil se jako druhé z pěti dětí. Vyučil se kameníkem a pracoval mimo jiné i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze. V roce 1910 se oženil s Marií Skleničkovou a od roku 1914 působil v sociálnědemokratické straně na Kladensku, kde se stal redaktorem tamního stranického tisku. Během první světové války bojoval jako voják Rakousko-uherské armády v Haliči, Srbsku a na italské frontě. Po vzniku samostatného Československa se stal jedním ze zakladatelů levicové frakce v Československé sociální demokracii a organizátorem dělnických rad. Roku 1920 se zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v prosinci téhož roku se zařadil mezi hlavní organizátory generální stávky na Kladensku, která do svých požadavků zahrnovala demisi vlády a vytvoření dělnických rad. Za tuto svoji činnost byl odsouzen na 18 měsíců, devět měsíců vězněn a propuštěn byl až amnestií prezidenta Masaryka. Ve dvacátých letech patřil ke Šmeralově skupině ve vedení Komunistické strany Československa, v letech 1922–1925 byl generálním tajemníkem strany. Ve vedení se pak udržel i po V. sjezdu KSČ v únoru roku 1929, kdy jeho zvolení, navzdory kritikám z řad Gottwaldových stoupenců, prosadil delegát Kominterny. Ve třicátých letech byl představitelem komunistických Rudých odborů. Organizoval známou Mosteckou stávku v roce 1932. Ve druhé polovině třicátých let pak usiloval o sjednocení československých odborů na protifašistické platformě. Od roku 1928 působil v...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem