Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 308 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Anna Hánová |
Vydání: | 1 |
ISBN: | 80-902731-4-4 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | pá 27. října 2017 16:03 |
Číslo položky: | 19058 |
Z francouzského vydání, které vydalo Éditions Denoël v Paříži 1995. Kniha je sledem rozhovorů známého italského publicisty s Federicem Fellinim, s nímž se seznámil už ve druhé polovině 50. let. Výběr rozhovorů z let 1961-1993 postihuje prakticky celou Felliniho režijní dráhu a jeho filmy. Jednotlivé rozhovory jsou proloženy krátkými a utorovými vzpomínkami na události, které s Felliniho tvorbou souvisejí. V závěru je připojen také rozhovor s Giuliettou Masinovou (s. 236-263) z roku 1989 a výběr názorů známých osobností na Felliniho dílo (s. 264-270). Kniha je doplněna fotografickou přílohou (v nepříliš dobré kvalitě) a opravdu podrobnou filmografií.
Federico Fellini byl italský filmový režisér a scenárista. Je držitelem pěti Oscarů, čtyři získal za nejlepší cizojazyčný film a jednoho za celoživotní dílo . Narodil se jako nejstarší ze tří dětí, otec vyrostl na statku blízko Rimini, kde Federico trávil prázdniny. Po maturitě roku 1938 odešel do Florencie, kde se živil kreslením vtipů a karikatur. Zde také psal Příběhy Gordona Flashe pro časopis 420. Roku 1939 odešel do Říma, kde se zapsal na univerzitu, pracoval jako karikaturista a ilustrátor a příležitostně psal do několika novin. Psal také texty a skeče pro rozhlas a pravidelné sloupky pro humoristický časopis Marc´Aurelio, kde se seznámil s řadou svých pozdějších spolupracovníků. V rozhlase poznal také svoji pozdější ženu Giuliettu Masinu, kterou si v roce 1943 vzal. Po osvobození Říma americkou armádou si s několika přáteli otevřel „Funny Face Shop“, kde kreslil pro americké vojáky karikatury. Po druhé světové válce se věnoval téměř výhradně filmu. Seznámil se s režisérem Robertem Rossellinim, s nímž psal scénář pro film Řím – otevřené město , za nějž byl poprvé nominován na Oscara. Roku 1950, už jako autor 19 scénářů, natočil společně s Albertem Lattuadou svůj první film, Světla variété. Samostatný režijní debut přišel v roce 1952 s filmem Bílý šejk s Albertem Sordim v hlavní roli. O rok později natočil Darmošlapi, v niž hrála i Lída Baarová. Ale úspěch měl až roku 1954 s filmem Silnice , ve kterém hrála Giulietta Masina hlavní ženskou roli. Přes odpor Luchina Viscontiho a jeho přívrženců získal řadu ocenění v Itálii i v zahraničí, například Stříbrného lva za nejlepší režii na festivalu v Benátkách. Po neúspěchu filmu Il bidone natočil s pomocí Piera Paola Pasoliniho snímek Cabiriiny noci, který vzbudil ostrou kritiku, ale měl velký úspěch. Felliniho nejslavnější film je Sladk...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem