Načítám...
Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku.

Rozhlasové hry

Ludvík Kundera, Václav Cibula, Ludvík Aškenazy, Milan Jariš, Karel Cop

Orbis | 1965

Kategorie:
Štítky:

Tato kniha nyní není v nabídce. a my Vám dáme vědět, jakmile se opět objeví.

Dostupnost: Vyprodáno
Vazba: Pevná s obálkou
Počet stran: 165
Jazyky: česky
Edice: 82. svazek ed. Divadlo 55x
Vydání: 1
Vydáno v: Praha
Vystaveno: pá 11. září 2020 15:57
Číslo položky: 115469

Soubor rozhlasových her, které zvlášť zdařile splnily požadavky osobitého literárního žánru odkázaného působit jen prostřednictvím sluchu bez zrakových dojmů a dosáhly při svém vysílání doma i v cizině uznání jak posluchačů, tak kritiky a byly odměněny literárními cenami. Obsahuje: Bylo to na váš účet / Ludvík Aškenázy -- Zvědavost / Ludvík Kundera -- Muž, po kterém jdou / Karel Cop -- Demokraté / Milan Jariš -- Obyčejná sobota / Václav Cibula

Komentáře ke knize
Ludvík Kundera

Ludvík Kundera byl český básník, dramatik, prozaik, překladatel z němčiny, editor, literární historik, člen 'Sdružení Q'. Byl synovcem klavíristy a hudebního vědce Ludvíka Kundery a bratrancem známějšího spisovatele Milana Kundery. Ludvík Kundera byl spjatý s avantgardními směry, především surrealismem. Po maturitě na litoměřickém gymnáziu se zapsal na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale přešel do Brna. Tam ho zastihlo uzavření vysokých škol, a proto studium na FF MU, obor bohemistika a germanistika, dokončil až v roce 1946. Za války byl totálně nasazen v Německu ve Špandavě. Po válce se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistké Skupiny Ra. V letech 1968–70 byl dramaturgem Mahenovy činohry v Brně, odkud byl normalizací vypuzen a žil bez stálého zaměstnání, avšak při pokračující literární činnosti, v Kunštátu. Bylo mu zakázáno publikovat, přesto se literatuře věnoval i nadále . Jako historik se zaměřoval zejména na Františka Halase, Hanse Arpa a Bertolta Brechta. Ve svých rozhlasových hrách usiloval o antiiluzívní divadlo. Po roce 1989 začal přednášet, v letech 1991–2004 přednášel na katedře germanistiky FF UP. Zemřel v roce 2010 v Boskovicích. Pohřeb se konal v krematoriu v Brně, urna s ostatky pak byla pohřbena do hrobu v Kunštátě. V roce 1994 byl jmenován čestným občanem města Brna. 1. června 2000 byl jmenován čestným občanem města Litoměřice, mimo jiné jako student litoměřického gymnázia. V červnu 2000 převzal v Bratislavě Cenu Jána Smreka za celoživotní dílo - z rukou Smrekova syna I. Čieteka a prvního laureáta Ceny J. Smreka švédského básníka T. Tranströmera. V roce 2002 převzal na lipském mezinárodním knižním veletrhu 'Cenu za celoživotní dílo' oceňující přínos ke zprostředkovávání české a německé literatury. V den státního svátku 28. října 2007 mu prezident České republiky Václav Klaus udělil Státní vyznamená...

Václav Cibula

Václav Cibula byl český spisovatel a překladatel z francouzštiny a španělštiny. Po maturitě na gymnáziu ve Slaném studoval v letech 1945 až 1949 srovnávací dějiny literatury u Václava Černého na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Kde také roku 1950 získal titul PhDr. Od roku 1953 pracoval jako redaktor literární rubriky v deníku Lidová demokracie, odkud přešel roku 1964 do literární redakce Československého rozhlasu, kde pracoval až do důchodu v roce 1990. Václav Cibula je autorem řady i v zahraničí uvedených rozhlasových her a dramatizací, jako prozaik je významný svými převyprávěními českých i světových pohádek, bájí, legend, pověstí, středověké hrdinské epiky a taškářských příběhů určených dětem a mládeži. Ke svým adaptacím často připojuje spojovací texty a komentáře, které zasazují skladby do literárních a historických souvislostí.

Ludvík Aškenazy

Ludvík Aškenazy byl český spisovatel, reportér a rozhlasový pracovník, který polovinu svého života prožil v emigraci. Pocházel z česko-židovské rodiny v Českém Těšíně a jeho tvorbu to později významně ovlivnilo. Zaměstnání Ludvíkova otce celou rodinu přivedlo do Polska. Maturitu Ludvík složil roku 1939 v haličské Stanislavi , , tehdy právě zabrané SSSR. Pak studoval v polském Lvově slovanskou filologii. Počátkem druhé světové války byl Aškenázy evakuován do Kazachstánu, kde učil na střední škole dějepis do doby, než v Sovětském svazu v roce 1942 vstoupil do 1. československého armádního sboru v SSSR vedeném Ludvíkem Svobodou. Bojoval i u Sokolova. Za svoji statečnost v boji dostal po válce sovětské i československé vyznamenání. S československým vojskem se vrátil do vlasti a hned po návratu, v květnu 1945, se seznámil a poté oženil s Carlu Henriettou Mariou Leonií Mann, dcerou německého spisovatele Heinricha Manna. Carla Henrietta Maria Leonie Mann, manželka Ludvíka Aškenazyho, byla jediné dítě, které vzešlo z čtrnáctiletého manželství pražské herečky Marie Khan a Heinricha Manna. Heinrich Mann a Leonina matka "Mimi" se v roce 1928 rozvedli. Marie Khan s dcerou Leonií zůstaly v Praze, neboť nestačily utéct před nacisty, ale válku přežily. Matka Leonie Marie Khan však zemřela necelé dva roky po válce na následky pobytu v terezínském táboře, Ludvíkovi Aškenazymu a Leonii Mannové se narodili dva synové: ještě před svatbou Jindřich Mann ; po svatbě pak Ludwig Mann . Oba synové se v dospělosti stali režiséry. Po druhé světové válce, po roce 1945, Ludvík Aškenázy pracoval až do začátku 50. let v pražském rozhlase jako reportér a zahraničně polit...

Dopravu hradíme my

Objednávkám nad 699 Kč

Tituly, které jinde nenajdete

Sběratelské kusy i knižní novinky

Balíme ekologicky

A s radostí

Vykupujeme knihy

Za hotové a s vlastním odvozem

Google Logo Google Star
4.6 zákaznické recenze

Výhodné komplety

Kupte knihy hromadně za výhodné ceny!

Procházet