Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 291 |
Jazyky: | česky |
Edice: | 70. svazek ed. Klíč 324x, Knihovna lidové četby 136x |
Vydání: | 14. vyd |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 37 000 ks |
Poznámka: | obálka Zdenek Seydl |
Vystaveno: | st 12. května 2021 13:21 |
Číslo položky: | 181242 |
Proslulý autobiografický román národní umělkyně Jarmily Glazarové vychází již ve čtrnáctém vydání. Je to její první dílo – a dokonce v tom smyslu, že nemělo své předchůdce ani v povídkách či jiných literárních formách, jimiž by autorka zkoušela a pěstovala svůj talent. Vznikalo vlastně bez zřetelného umělecky tvůrčího záměru. Románem, dílem literárním, které předstupuje před čtenářskou veřejnost, se stalo teprve na popud přátel.
"Teprve když větší část knihy byla napsána, jsem si uvědomila, že tady vyrostl pod mou rukou obraz osobitého života, který by mohl poutat svou svérázností. Že je to vlastně kniha, která by veřejně oslavila pilný, obětavý a nenáročný život lékaře na venkově. Která by vyprávěla o práci, o lásce a přátelství a oslavila krásu tichého života v uzavřeném prostoru domova. Která by vyprávěla o kraji, krásném a smutném po zpustošení hospodářskou krizí, a o jeho prostých, chudých lidech."
Jarmila Glazarová, provdaná Podivínská, byla česká spisovatelka, laureátka Státní ceny, národní umělkyně. Byla starší ze dvou dcer úředníka Gottharda Glazara a jeho manželky Gabriely, rozené Proboštové . Od roku 1902 byla rodina policejně hlášena na Královských Vinohradech . Brzy jí zemřeli rodiče; matka zemřela 17. 2. 1916), otec s dcerami se odstěhoval do Hořic, kde roku 1917 též zemřel. Jarmila Glazarová a její mladší sestra Irena se uchytily v internátní hospodářské a hospodyňské škole v Klimkovicích ve Slezsku, která fungovala za války jako lazaret. Po ukončení války a obnovení školy ji Jarmila Glazarová v letech 1919–1921 vychodila. V roce 1922 se provdala za MUDr. Josefa Podivínského , lékaře v Klimkovicích, o 29 let staršího. Život s dr. Podivínským později popsala v knize Roky v kruhu. Manžel zemřel náhle, na mrtvici a Jarmila Glazarová se přestěhovala do Prahy. Po přestěhování do Prahy se Jarmila Glazarová nejprve živila jako telefonistka a písařka. V roce 1935 začala pracovat na Rocích v kruhu, ve kterých vypisovala historii svého manželství, aniž by zpočátku měla literární ambice. Již první vydání této prvotiny v roce 1936 bylo příznivě přijato a spisovatelka např. získala Baťovu literární cenu k uctění památky TGM 10 000 Kč. Úspěch jí umožnil žít jako spisovatelka z povolání. Při přípravě svých děl Chudá přadlena a Advent trávila v letech 1939–1941 několikaměsíční období v Horní Bečvě a okolí. Jako literátka se Jarmila Glazarová po 2. světové válce věnovala publicistice. V letech 1946–1948 působila jako kulturní atašé na československém velvyslanectví v Moskvě. Ve volbách roku 1954 byla zvolena za Komunistickou stranu Československa do Národního shromáždění ČSR ve volebním obvodu Praha-město. V Národním shromáždění zasedala do září 1956, kdy rezignovala a nahradila ji Alena Be...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem