Richard Lauda byl český malíř a grafik, jihočeský umělec, organicky spojený s Jistebnicí a Jistebnickem, zanícený demokrat a kulturně činný člověk. Rod Laudů založil v Jistebnici jeho děd Jakub, barvířský mistr, který byl malířem-samoukem a příznivcem radikálního demokrata Alfonse Šťastného z Padařova. Spolu s ním náležel k zakladatelům Čtenářsko ochotnického spolku v Jistebnici. Pro původní dřevěný kostelík sv. Máří Magdalény na návrší Vyšehrad nad Jistebnicí vymaloval na kazatelnu postavy svatých evangelistů, které byly po rozebrání kazatelny uloženy na římskokatolickém děkanství v Jistebnici. Richard se narodil v rodině koželuha a bývalého starosty Augustina a jeho manželky Antonie, rozené Honsové, kteří byli též horlivými členy Čtenářsko ochotnického spolku. Richard měl dva mladší bratry, Antonín působil jako učitel, Bohuš Lauda je znám jako talentovaný sochař, předčasně zemřelý v 1.světové válce. Richard studoval na gymnáziu v Táboře, učil se také kupcem u obchodníka Schattingera v Mladé Vožici. Ten byl osvíceným vlastencem, půjčoval svému učni časopis Zlatá Praha a v roce 1891 jej dokonce vzal do Prahy na Průmyslovou výstavu. Otevřel mu tak pohled na úplně nový svět a vzbudil v něm touhu stát se malířem. V letech 1895 až 1901 absolvoval u profesora Maxe Pirnera speciální školu figurální a žánrové malby na pražské Akademii výtvarných umění. Po návratu do rodné obce cestoval na Jadran, do Itálie a v roce 1904 odjel díky Hlávkovu stipendiu do Mnichova, kde se studiem u Moritze Heymanna zdokonalil v barevné litografii. V roce 1911 pobýval tři měsíce v Paříži, tam se u světově známého grafika profesora T. F. Šimona učil technice leptu a v Louvru vytvořil 19 kopií obrazů starých mistrů. Ze všech svých cest se vždy vracel k rodině do Jistebnice, kde navazoval na kulturní tradice svého rodu. Byl aktivním členem Čtenářsko ochotnického spolku jako herec a režisér, v roce 1910 se podílel ...