Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 145 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Milan Lukeš |
Edice: | 42. svazek ed. Edice D 11x |
Vydání: | V nakl. Artur vyd. 1 |
ISBN: | 978-80-86216-95-9 (brož.) |
Vydáno v: | Praha |
Poznámka: | obálka Vladimír Vimr |
Vystaveno: | so 26. listopadu 2022 10:15 |
Číslo položky: | 445869 |
Líza Doolittlová, která mluví velmi nevybíravým způsobem a ani nedbá o svůj vzhled, přijde za Henrym Higginsem, aby ji naučil vybranému chování a hovořit spisovnou angličtinou. U Henryho je v té době na návštěvě plukovník Pickering. Muži spolu uzavřou sázku, že Higgins udělá z Lízy vznešenou dámu. Nechá ji u sebe doma, vyučuje ji vytříbenému chování a správné řeči, ale on sám se k ní chová velmi ošklivě, zatímco plukovník Pickering se k ní chová jako k opravdové dámě, což se jí samozřejmě líbí. První zkouška, která Lízu čeká po výuce gramatiky a výslovnosti, je návštěva matky profesora Higginse. Líza bohužel umí zatím mluvit pouze o počasí a zdravotním stavu. Za půl roku ji profesor Higgins naučí mluvit spisovně a vystupovat ve společnosti. Vezme mladou dámu na ples, která se zde dokáže začlenit mezi londýnsku smetánku. Když se vrátí domů, profesor ani plukovník si Lízy nevšímají. Líza je velmi nešťastná a uteče od Higginse k jeho matce. Ta si jí váží pro její upřímnost. Květinářka si nakonec vezme chudého Freddyho, se kterým si otevře květinářství za peníze svého otce.
George Bernard Shaw pocházel z chudé irské protestantské rodiny. Jeho otec po obchodních neúspěších propadl alkoholu a mladý Shaw se tak musel protloukat životem sám, již od patnácti let se musel sám živit. Jeho matka roku 1873 manžela opustila a odjela do Londýna, kde vyučovala zpěv. O tři roky později za ní Shaw přijel. Psal v té době články o hudbě do časopisu The Hornet a vzdělával se jako samouk v knihovně Britského muzea. Propagoval norského dramatika Henrika Ibsena a od roku 1879 navštěvoval také akce různých filozofických a politikých společností. Přednášky amerického ekonoma Henryho George jej přivedly k reformnímu socialismu a roku 1884 založil společně s S. J. Webbem tzv. Fabiánskou společnost , jejíž členové propagovali socialismus, ale odmítali násilí, zvláště Marxovy myšlenky o nastolení socialismu revolučním bojem, a připravovali porážku kapitalismu pomocí postupných reforem a parlamentní cestou. V této době se George Bernard Shaw prosadil jako výtvarný, hudební a později i literární a divadelní kritik, psal pro londýnský časopis The World a irský The Star , divadelní kritiky pak psal pro Saturday Revue . Roku 1898 se Shaw oženil, ale děti nikdy neměl. Shaw se také neúspěšně pokoušel o vstup do politiky, jeho socialistické projevy před volbami roku 1904 odradily většinu voličů. Postupně navštívil Sovětský svaz , Jižní Afriku a USA , kde však sklidil velký neúspěch, protože přednášel o znárodnění amerického průmyslu. První romány G.B. Shawa z let 1879-1883 nebyly příliš úspěšné, tato poměrně nezralá díla se ovšem vyznačují odvážnou útočností a satirickými šlehy. Jejich hrdinou bývá často mladý výtržník, který pohoršuje měšťáky nesentimentální věcností i naprostou neúctou ke společenským konvencím a posvátným hodnotám. Pravé literární uplatnění našel Shaw až v dramatické tvorbě, ve které uplatnil svůj jasný, kritický a ironický intelekt. Stal se zakladat...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem