Josef Ladislav Erben: Půl století světoběžcem

Josef Ladislav Erben, Stanislav Novotný
Půl století světoběžcem : (dvě cesty do Austrálie)

1986 | Nakladatelství Panorama

Kniha zachycuje zážitky a zkušenosti českého cestovatele z pobytu v Austrálii, kde strávil s přestávkami více než 40 let. Kniha zachycuje zážitky a zkušenosti českého cestovatele z pobytu v Austrálii, kde strávil s přestávkami více než 40 let.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Lehce ohnuté rohy

Skladem na prodejně

Další varianty

Stav Velmi dobrý Lehce ohnuté rohy	Skladem na prodejně	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, Lehce ohnuté rohy
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	254 s., [56] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	Cesty
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 8. 2025 15:23
Číslo položky:	1327872

O autorech

Josef Ladislav Erben

Josef Ladislav Erben — 11. října 1958, Melbourne) byl český cestovatel, prospektor a spisovatel. Syn žižkovského obchodníka od dětství snil o dalekých krajích, v létě 1909 procestoval Balkánský poloostrov a Halič, o rok později se po vzoru Emila Holuba vydal do Afriky. Dostal se Egyptem do Asuánu, ale dál pokračovat nemohl kvůli špatné bezpečnostní situaci. Rozhodl se tedy odjet do Austrálie, tehdy ještě málo probádané a otevřené přistěhovalcům. Z Perthu cestoval jihem Austrálie do Sydney a pak se vydal hledat drahé kovy do pustin na severu kontinentu, navštívil i Novou Guineu. V roce 1919 se vydal přes Filipíny, Hongkong a Japonsko do Ameriky. V Los Angeles vystudoval na báňského technika a přesunul se do Jižní Ameriky, kterou procestoval ve službách těžařských firem nebo na stavbě železnic. Ačkoli si musel shánět živobytí, jak se dalo, našel si čas na pozorné studium lidí i přírody, pořídil rozsáhlé entomologické a botanické sbírky, které poskytl Národnímu muzeu. V roce 1931 se vrátil do vlasti, vydělával si přednáškami a psaním článků o svých cestách, v letech 1932 až 1935 podnikl další cestu do Venezuely a Karibiku a po krátkém pobytu doma odjel roku 1936 zase do Austrálie. Tentokrát prozkoumal i západní část kontinentu, načež se usadil v Darwinu, kde zažil i japonský nálet v únoru 1942, po němž byl s dalšími civilisty evakuován do Melbourne, kde prožil zbytek života. Po druhé světové válce se chtěl znovu podívat do Československa, ale úřady mu odmítly prodloužit platnost pasu.

Více od autora

Stanislav Novotný

Stanislav Novotný je český právník, občanský aktivista, spoluzakladatel Křesťanskodemokratické strany, zakladatel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB, ředitel Úřadu vyšetřování ČR, v letech 1993–1994 policejní prezident Policie ČR, v letech 1994–2013 ředitel České křesťanské akademie. Podnikatel a publicista. Od roku 2015 předseda Asociace nezávislých médií, která uděluje kontroverzní ocenění Krameriova cena. Po dokončení základní školy absolvoval v letech 1975–1979 gymnázium a pokračoval studiemi na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, která ukončil v roce 1983. Ale až do roku 1990 záměrně nevykonával právnickou profesi, aby nemusel spolupracovat s komunistickým režimem, s nímž nesouhlasil. Pracoval nejprve jako topič. Poté se stal knihovníkem ve Státní knihovně ČSR dnes Národní knihovna České republiky, kde popisoval články z právnických periodik. Od roku 1987 se staral o sociálně vyloučené osoby bez přístřeší jako sanitář. Byl aktivním disidentem, autorem a spoluautorem řady provolání, petic a protestů. V Hnutí za občanskou svobodu se mimo jiné podílel na tvorbě nové Křesťanskodemokratické strany jako ustavující člen. Po Sametové revoluci 1989 vedl sekretariát Křesťanskodemokratické strany, odtud přešel na Úřad pro ochranu ústavy a demokracie, kde pracoval do konce roku 1990. V roce 1991 působil až do září na Inspekci federálního ministra vnitra jako poradce tehdejšího ministra vnitra Jána Langoše, kdy se stal náměstkem ředitele Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů StB dnes Ústav pro studium totalitních režimů, který založil. Ve stejné době byl tajemníkem Nezávislé lustrační komise, kterou vedl Jaroslav Bašta. Od září 1992 do května 1993 vedl Úřad vyšetřování pro ČR, kde pracoval zejména na rekodifikaci trestního řádu. 12. května 1993 byl jmenován prezidentem Policie ČR. Chtěl policii očistit od lidí spjatých s mocenskými strukturami předešlého režimu, pročež se dostal do sporu s řadou vysoce postaven...

Více od autora