Bohuš Balajka , občanským jménem Bohumil Balajka, byl český literární historik, kritik a prozaik. Otec Bohuše Balajky byl původně rolník, ale prožil dvacet pět let v USA, kde pracoval jako pivovarský dělník. Bohuš Balajka vyrůstal v Prštném u Zlína, což zobrazil v autobiografickém díle Už se tam nevrátím .... Vzpomíná na dětství v rodném Valašsku v poklidném ovzduší první republiky, které symbolicky končí mobilizací. V letech 1934 až 1938 studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a poté na reálném gymnáziu ve Zlíně . Rok pracoval na okresním úřadě ve Zlíně. Následně byl až do dubna 1945 totálně nasazen na práci v koksovně v Ostravě. Maturitní zkoušku mohl složit až po druhé světové válce. V rozmezí let 1945 až 1950 studoval češtinu a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1946 absolvoval stipendijní pobyt v Polsku. V roce 1948 se oženil s Anettou Heczkovou, s níž měl jednoho syna ). Studium zakončil doktorátem ze slovanské filologie. Později pracoval v antikvariátu jako odborný katalogizátor starých tisků, potom jako redaktor ve Státním pedagogickém nakladatelství . V roce 1968 se stal členem Klubu angažovaných nestraníků . Když byl nucen odejít po prověrkách v roce 1972 ze SPN, pracoval tři roky jako korektor v tiskárně. Poté působil jako metodik Ústředního domu pionýrů a mládeže. Od roku 1985 byl v důchodu. Již během svých gymnazijních studií publikoval ve sborníku „Mladá Morava“ a v časopise pro katolickou mládež „Dorost“ . Po druhé světové válce se aktivně účastnil literárního života: přispíval do „Lidové demokracie“ a „Kritického mě...