Bohumír Mráz byl historik a teoretik umění, kurátor, překladatel, středoškolský a vysokoškolský pedagog a redaktor. Manžel historičky umění Marcely Mrázové. Absolvoval Masarykovo gymnázium v Plzni a poté v letech 1949–1953 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a historii. Roku 1953 obhájil diplomovou práci Karel Postl a základy české krajinomalby, která mu byla roku 1967 uznána jako rigorózní . Od roku 1954 působil jako asistent prof. Vojtěcha Volavky na Katedře dějin umění Filozofické fakulty UK, ale roku 1960 byl z politických důvodů donucen odejít. Pracoval pak jako redaktor Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1961–1962 jako nezávislý publicista, od roku 1962 byl redaktorem Československé vlastivědy nakl. Horizont. Svazek Československá vlastivěda: Lidová kultura, díl III, vyšel roku 1968, následující Film a fotografie byl po sovětské okupaci skartován. Roku 1969 byl rehabilitován, ale počátkem normalizace byl opět perzekvován a nemohl se vrátit na FF UK. V letech 1969–1975 byl redaktorem nakladatelství Horizont, v letech 1972–1990 působil jako učitel dějin umění na Střední průmyslové škole grafické v Praze, v letech 1976–1977 též na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově, 1988–2001 na Výtvarné škole Václava Hollara. Po pádu komunistického režimu působil jako vysokoškolský pedagog a přednášel dějiny umění a filozofii na FAMU v Praze a na Institutu tvůrčí fotografie FF Slezské univerzity v Opavě. Působil jako kritik a recenzent časopisů Výtvarná práce a Výtvarné umění , v 60. letech byl výtvarným redaktorem časopisu Tvář. Od roku 1966 byl členem AICA, v letech 1965–1970 člen výstavní komise a komisař výstavní síně na Karlově náměstí. Publikoval odborné články v časopisech Umění, Výtvarné umění, Výtvarná kultura, Výtvarná práce, Ateliér, Dějiny a současnost, Tvář, Listy, Estetická vý...

Vít Vlnas je český historik specializující se na historiografii dějin umění a výtvarné umění 16. – 19. století a dějiny sběratelství. Galerijní pracovník a vysokoškolský pedagog. V letech 1982–1984 pracoval jako projektant VPÚ v Praze. V letech 1984–1988 vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1987 byl referentem metodického odboru, od roku 1989 odborným pracovníkem Národní galerie v Praze. V letech 1991–2001 byl vedoucím archivu, 2001–2013 a 2014–2015 ředitelem Sbírky starého umění Národní galerie v Praze, v letech 2013–2014 pověřeným generálním ředitelem Národní galerie, od roku 2015 kurátorem Sbírky starého umění. V Národní galerii v Praze se podílel na přípravě 11 výstavních projektů, z toho tří zahraničních , a dvou vědeckých konferencí. Od roku 1994 přednáší dějiny 16. až 18. století na katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK. Působí také jako vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě UK. Roku 1997 se habilitoval, roku 2005 jmenován profesorem, od roku 2016 do roku 2018 byl proděkanem pro vědu a výzkum Pedagogické fakulty UK. Přednášel také na univerzitách v Německu, Švýcarsku, Francii, Velké Británii a USA. Roku 1995 a 1998 obdržel stipendium Andrew Melon Foundation, roku 1995 stipendium British Council. Je autorem řady odborných i populárně naučných publikací, od roku 2002 šéfredaktorem Bulletinu Národní galerie a členem pracovní skupiny pro historii při Akreditační komisi MŠMT. Zasedá též v řadě akademických orgánů . Odborně se zaměřuje na kulturní dějiny 16.–19. století, zejména na výtvarné umění baroka, dějiny sběratelství, písemné prameny k dějinám výtvarného umění....

Václav Ledvinka je český historik a archivář, někdejší ředitel Archivu hlavního města Prahy. Po absolutoriu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze nastoupil v roce 1976 do Archivu hl. m. Prahy, kde působí doposud a jehož byl ředitelem v letech 1987–2016. Zabývá se především dějinami Prahy, a to zejména v kontextu odborného zaměření na české dějiny 15.-17. století, hospodářské a sociální dějiny, dějiny každodennosti a životního stylu aristokracie a obecně dějiny měst. Po řadu let předsedal Vědecké archivní radě, spolupracuje s Filozofickou fakultou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem i FF UK, je členem řady odborných komisí a vědeckých rad i dalších orgánů. Podílel se na řadě odborných publikací a za svou činnost byl oceněn medailí Za zásluhy o české archivnictví.