Načítám...
Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku.
Sleva 10 % při nákupu nad 499 Kč do pondělní půlnoci s kódem "kniznivysluzka"

Povídky z městského sadu a jiné prózy

Marie Pujmanová

Československý spisovatel | 1956

Kategorie:
Štítky:

Tato kniha nyní není v nabídce. a my Vám dáme vědět, jakmile se opět objeví.

Dostupnost: Vyprodáno
Vazba: Pevná
Počet stran: 237
Jazyky: česky
Edice: 2. svazek ed. Dílo Marie Pujmanové 6x
Vydání: Vyd. 1
Vydáno v: Praha
Vystaveno: út 9. srpna 2022 9:50
Číslo položky: 377753

Druhý svazek Díla národní umělkyně M. Pujmanové obsahuje "Povídky z městského sadu", po prvé vyšlé knižně r. 1920, řadu próz z let 1917-1923, otištěných dosud jen časopisecky, úryvek nedokončeného "Románu školní třídy", který vychází tiskem po prvé, dvě povídky uveřejněné dříve jen pod pseudonymem a pohádku "Čertí děvčátko" z roku 1920. Rané práce Marie Pujmanové, shrnuté do tohoto svazku, uchovávají si svěžest citlivého podání a v jádře již projevují autorčin odpor k měšťáckému životu i zájem o lidi, kteří trpěli a byli utlačováni starou společností. (Literární noviny)

Komentáře ke knize
Marie Pujmanová

Marie Pujmanová, rozená Hennerová, byla česká spisovatelka a novinářka, laureátka Státní ceny . Byl jí udělen titul národní umělkyně . Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, Kamil Henner mladší, se stal významným neurologem. Sestra Anna Hennerová se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky Vlastislava Zátku. Svatba se konala v Praze v kostele Panny Marie Sněžné. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se roku 1919 provdala za Ferdinanda Pujmana, z manželství se narodili dva synové: přírodovědec Vojtěch Pujman a spisovatel Petr Pujman . Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30. let 20. století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska. Přispívala do Rudého práva , Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd. Po roce 1945 byla aktivní také v oblasti zestátněné české kinematografie. Působila jako členka Filmového uměleckého sboru a Filmové rady, kde se podílela na hodnocení a schvalování filmových projektů. V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek tehdejšího režimu. Dle tvrzení A. C. Nora např. spolupodepsala prohlášení, ve kterém souhlasila s popravou Milady Horákové a odsoudila ji. V denním tisku zveřejňovala svá mírová prohlášení, byla člen...

Dopravu hradíme my

Objednávkám nad 699 Kč

Tituly, které jinde nenajdete

Sběratelské kusy i knižní novinky

Balíme ekologicky

A s radostí

Vykupujeme knihy

Za hotové a s vlastním odvozem

Nevíte co číst?

Pošleme vám knihu z vašeho oblíbeného žánru jen za 29 Kč.

Zjistit více