Primo Levi byl italský židovský chemik a spisovatel, jehož nejproslavenější dílo Je-li toto člověk je autobiografickou výpovědí o jeho věznění v koncentračním táboře Auschwitz. Narodil se v Turíně roku 1919 Cesaru a Ester Leviovým . V roce 1934 nastoupil na prestižní gymnázium Liceo Massimo d’Azeglio. Původním povoláním byl chemik, chemii vystudoval v letech 1937 až 1941 na turínské univerzitě. V roce 1933 vstoupil do Avangardisti – hnutí pro mladé fašisty. V roce 1942 vstoupil do ilegální Strany akce a obstarával styk s ostatními protifašistickými organizacemi, po německé okupaci Itálie působil v partyzánském oddílu, na konci roku 1944 byl zajat a jako Žid deportován do sběrného tábora v Carpi-Fossoli. Odtud byl deportován do pracovního tábora Osvětim-Monowitz, kde pracoval v průmyslovém komplexu Buna, který byl součástí IG Farben. Přežil krutý život v Osvětimi – po osvobození tábora byl krátce nato internován do ruského tábora pro bývalé vězně nacismu a po kapitulaci Německa a smrti Hitlera se po delších peripetiích vrátil vlakem přes dnešní Ukrajinu , Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Rakousko a Německo zpět do Turína. V roce 1947 se oženil a začal pracovat ve výzkumné laboratoři a psát. V 67 letech spáchal sebevraždu. Levi byl jedním z lidí, kteří trpěli tzv. komplexem přeživšího – tj. výčitkami svědomí těch, kteří přežili smrtící prostředí a likvidační selekce a ptají se, zdali to nebylo na úkor jiných. První Leviho román, Je-li toto člověk , se zabývá jeho zkušeností z táborů. Otázka pronásledování Židů se pak vrací i v jeho dalších knihách, mj. Kdy, ne-li teď? a Potopení a zachránění . Zážitky z poválečné cesty zpět do rodného Turína byly hlavním tématem nejznámějšího Leviho r...