Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 212 |
Jazyky: | česky |
Edice: | 4. svazek ed. Živé knihy B 10x |
Vydání: | Odeon (1.) |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 1 200 ks |
Poznámka: | obálka Karel Teige |
Vystaveno: | pá 11. ledna 2019 12:33 |
Číslo položky: | 50510 |
Vačurův román Pole orná a válečná zaujíá svou uměleckou náročností a svým politickým postojem v historii české literatury dvacátých let velmi významné místo. Kdo z českých spisovatelů kromě Haška se postavil v té době tak rozhodně proti imperialistickké válce? Básnivý jazyk, velkorysá obraznost a freskovitá spleť epizod činí z románu rétorickou báseň v próze. Míhají se tu figury deputátníků, pohůnků, vozků a koňáků, vesnických bláznů a tuláků, na druhé straně je tu několik postav ze šlechticko-statkářské rodiny: starý zhýralý Danowitz, jeho morálně zdegenerovaný syn Ervín a duševně méněcenný syn Josef. Úryvky těchto životů jsou podány s naturalistickým lyrismem, v němž se odráží nelidskost společnosti a trpný úděl. Pole orná a válečná jsou vyjádřením protiválečného patosu, který vyúsťuje v zaujatou prorockou vizi naplněnou vírou v příchod nového světa.
Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem