Přemysl Vanke je český malíř, grafik a ilustrátor. Původně moravský rod drobné úřednické šlechty se v 17. století usadil v Jižních Čechách se sídlem v Ostrolovském Újezdě. Narodil se do rodiny umělecky založeného odborného učitele měšťanských škol a propagátora skautingu v Opavě Václava Jana Vankeho a Marie Dominiky, roz. Tiché v Opavě-Kateřinkách, dětství prožil v Opavě, kde byl také členem a později vedoucím tamního 2. skautského oddílu. Po absolvování obecné školy studoval v letech 1934-1938 České reálné gymnasium v Opavě, maturitu složil po záboru pohraničí v Táboře. V roce 1939 absolvoval jako skautský vedoucí Českou Lesní školu na Sázavě, vedenou zemským náčelníkem Junáka MUDr. Josefem "Akelou" Cyvínem . Myšlenkám skautingu zůstal věrný po celý život, po obnovení Junáka v roce 1989 se podílel na rozvoji estetické výchovy mládeže v jeho kulturní skupině. Od mládí se zabýval sportem, hrou na klavír, kresbou a malbou. V roce 1940 byl zapsán na Umělecko-průmyslovou školu v Praze . Studoval v ateliérech profesorů Františka Kysely a Josefa Nováka. V roce 1959 se oženil s Alenou, roz. Šáchovou z Petrovic u Sedlčan, svatebním svědkem byl jeho spolužák Jiří John. Syn PhDr. Ondřej Vanke, LL.M, MBA, věrný rodinné skautské tradici, se narodil v roce 1961 v Praze. Přemysl Vanke se v Praze hojně stýkal s názorově blízkým, o generaci starším Prof. Josefem Charvátem, s nímž se znal již z předválečného skautingu a který byl jeho sousedem z Ostrovní ulice. V 70. letech rodina zakoupila letní chatu v Bělčicích u Blatné, okolní kraj se stal umělcovou vděčnou inspirací pro krajinářskou tvorbu a podnětem k celoživotnímu přátelství s básníkem a spisovatelem Ladislavem Stehlíkem. Umělecky i lidsky měl blízko ke svým spolužákům a spolupracovníkům, s nimiž ho pojilo celoživotní přátelství, ...

Autor populárně naučné a odborné literatury z přírody a knih pro mládež. Narodil se 27. února 1892 v Březince na Drahanské vrchovině. Mládí prožil v myslivně ve Vícově. Studoval nejprve na reálce v Prostějově, pak přešel na vyšší lesnickou školu v Hranicích, kde maturoval roku 1911. Jako lesní praktikant a adjunkt lesní správy pracoval zpočátku v revírech Žarošice a Říčany u Prahy, v letech 1914-19 v Pozořicích u Brna, odkud odešel na lesní správu do Břeclavi, kde působil až do roku 1939. Poté odešel již jako lesmistr do Lanžhota. V letech 1946-49 byl zaměstnán jako správce lesního majetku Československých tukových závodů v Ústí nad Labem. Už od roku 1912 právě až do 60. let přispíval do řady odborných časopisů, zejména do Stráže myslivosti a Lesnické práce. V letech 1953-54 se podílel na cyklu filmů o životě zvěře a jejím lovu. Zemřel 25. srpna 1976 v Praze. Tento text byl zkopírován ze serveru: http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/alois-mikula.html#ixzz38xiVqJWY Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.