Pískletem nazvali kamarádi malého Jardu ; syna Hanuše-komunisty ; jak byl znám jeho otec v celém předválečném Náchodě. V knize vypráví toto Pískle o životě svém ; svých druhů a celé své rodiny od léta r. 1938 do května 1945. Je to příběh chlapců a děvčat z dělnických a většinou komunistických rodin ; jejichž rodiče a sourozenci jsou pozavíráni ; "totálně nasazeni" v Německu nebo nuceni pracovat pro fašisty v náchodských továrnách. Tito chlapci a děvčata se souhlasem a tichým "patronátem" dospělých pomáhali illegálně pracující KSČ ; timurovsky se starali o rodiny zavřených a především pomáhali sovětským vojákům ; prchajícím ze zajetí v Görlitz do partyzánské skupiny v Orlických horách. Zásobovali je jídlem a šatstvem a převáděli v určitém úseku jejich cesty až zase k další spojce. V posledních dnech se zúčastnili i přímých partyzánských akcí a za všechnu svoji obětavou práci dostali od sovětského velitele zvláštní pochvalu před celým partyzánským oddílem. Kniha především ukazuje ; jak protektorátní dusno doléhalo i na děti ; ale jak i tito 12-14letí chlapci a děvčata si byli vědomi svých povinností ; jak i v nich bylo pevné přesvědčení o vítězství pracujícího lidu ; jak i oni v tichu ; s opatrností a beze zrady pracovali pro toto vítězství. Oni byli novou ; nastupující čs. mládeží ; v níž sovět. důstojník vítá v závěru knihy krásnou budoucnost našeho lidu.

Na titulním listu chybně uveden rok vydání 1960. Třetí vydání.