Hodnocení knihy

Jaroslav Raimund Vávra: Pět tisíc let sklářského díla : čtení z dějin skla

Pět tisíc let sklářského díla : čtení z dějin skla

Jaroslav Raimund Vávra

Orbis | 1953

Kategorie:

Umění a architektura 11885x

Sochařství, porcelán, sklo a keramika 237x

Štítky:

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	201, [32] barev. obr. příl
Jazyky:	česky
Série:	Populárně vědecké edice
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Náklad:	5 400 ks
Poznámka:	obálka František Mašek
Vystaveno:	pá 13. listopadu 2020 11:27
Číslo položky:	127934

Popis
Komentáře

Autor sleduje vývoj sklářské výroby v nejcharakterističtějších stadiích. Největší pozornost věnuje antice, neboť do této epochy spadají všechny objevy v technice tavení a vyfukování skla i v jeho uměleckém zpracování (až na lazury a lept kyselinami). Seznamuje se sklářstvím staroegyptským, s antickou výrobou skla v Italii, Galii a Porýní, osvětluje příčiny přesídlení sklářského umění po pádu říše římské do Byzance a na půdu staré Syrie a ukazuje, jak antické sklářství přežilo arabskou okupaci a rozvíjelo se dále v raně islanském období. Sleduje vývoj středověkého sklářství evropského, jež přecházelo od přepychové výroby antické k výrobě užitkového skla, nastiňuje dějiny skleněného okna a vznik a vývoj okenní malby, zmiňuje se o sklářství ruském, které existovalo již před stol. X., zastavuje se u benátského skla, jež dvakrát v dějinách přejalo a rozvilo umělecké tradice byzantské, a vykládá vznik a rozvoj českého křišťálu, jímž se naše sklářství odloučilo od t. zv. lesního skla a vytlačilo výrobu benátskou.

Komentáře ke knize

Jaroslav Raimund Vávra 32x

Jaroslav Raimund Vávra byl český spisovatel a cestovatel, autor románů, reportáží a kulturně-historických prací z oblasti severní Afriky nebo z dějin řemesla a technických objevů. Narodil se v rodině úředníka pojišťovny Aloise Vávry a jeho manželky Marie, rozené Beiglové ; rodiče byli oddáni v Hradci Králové, necelý měsíc před jeho narozením. Jeho mladším bratrem byl filmový režisér Otakar Vávra. Vystudoval reálku v Brně, absolvoval externě několik semestrů na lékařské fakultě a vyučil se zubním technikem. Od roku 1924 působil jako redaktor v pražských nakladatelstvích , podílel se i na několika filmových scénářích . Od roku 1936 patřil k okruhu Václavkova Bloku. Ještě na studiích procestoval s otcem téměř celou Evropu. Roku 1931, 1937 a 1947 podnikl cestu do severní Afriky, roku 1956 navštívil Egypt, Sýrii a Libanon a roku 1969 Mongolsko. V letech 1945–1973 pracoval v Československém filmu na Barrandově nejprve jako knihovník, poté ve Filmovém klubu, který založil, a konečně jako lektor. Roku 1947 podílel se na scénáři filmu svého bratra Krakatit. Jako spisovatel napsal řadu beletristických, cestopisných a kulturně-historických knih o severní Africe a jejích původních berberských obyvatelích. Dalším okruhem jeho zájmu se stalo sklářství, technické objevy a život pražské meziválečné technické inteligence a umělecké společnosti.