Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 362 |
Jazyky: | slovensky |
Překladatel: | Karol Goláň, Karel Goláň |
Edice: | Hviezdoslavova knižnica 53x, 211. svazek ed. Hviezdoslavova Knižnice 0x |
Vydání: | 1. vyd. (v teto edícii) |
Vydáno v: | Bratislava |
Vystaveno: | út 26. ledna 2021 11:40 |
Číslo položky: | 146838 |
Túto autobiografickú prácu Kollár napísal v rokoch 1836-42, teda už ako zrelý človek a umelec, ktorého básnicke dielo bolo už uzavreté. Vyšla až po autorovej smrti v r. 1862.
V pamätiach Kollár veľmi živo a pútavo vyrozprával svoje spomienky na rodný kraj, na detstvo, na rodinné prostredie, na štúdiá v Kremnici, Banskej Bystrici, Bratislave a Jene. Pamäti sú, ako sa Kollár sám vyjadril, „obrazom školského a akademického života“ jeho čias. Z Kollárových pamätí sa veľa dozvieme aj o vtedajších kultúrnych a spoločenských pomeroch slovenských miest. Významná je aj tá časť, kde Kollár hovorí o svojej láske k Friederike Schmidtovej, dcére farára z blízkej obce Lobeda, o búrlivej wartburskej slávnosti na 30ročnú pamiatku reformácie.
Do výberu z Kollárových próz sme zaradili aj tzv. „dvoje kázaní“, známe pod názvom „O dobrých vlastnostiach slovanského národa“(1822) a rozpravu „O literárnej vzájomnosti medzi rozličnými kmeňmi a nárečiami slovanského národa“(1837).
Ján Kollár, někdy také Jan Kollár , byl básník, jazykovědec, historik a evangelický duchovní slovenského původu, píšící česky, významná osobnost českého národního obrození a slovenského národního obrození, propagátor ideje slovanské vzájemnosti panslavismu. Psal i pod pseudonymem Čechobratr Protištúrsky. Ján Kollár pocházel z venkovského zemědělsko-řemeslnického rodu. Jeho otec Matěj byl zemědělec a řezník, v obci často volený rychtářem nebo notářem. Místní školu vychodil v |Mošovcích, projevoval literární a výtvarné zájmy, zejména k řezbářství. Nižší gymnázium vystudoval v letech 1806–1809 v Kremnici, ale před vstupem do vyššího ročníku ho otec roku 1809 povolal domů, aby pracoval v rodinném hospodářství, a dal ho do učení na řezníka. To však mladého Jána Kollára nebavilo, a tak odešel z domova k bratranci, učiteli Jánu Kollárovi do Slovenského Pravna. Krátce pak učil v rodné obci V letech 1810–1812 studoval na gymnáziu v Banské Bystrici, kde měl na jeho literární vkus a vývoj vliv tamní rektor Paulus Magda. Roku 1812 odešel na evangelické filozoficko-teologické lyceum do Prešpurku, kde studoval až do roku 1815. Učil se tam řečtinu, četl latinské a německé klasiky a moderní evropskou literaturu. Odkázán na vlastní obživu, vedl o prázdninách roku 1813 tamní sirotčinec. V letech 1815–1817 působil jako vychovatel, přátelil se s S. Rožnayema četl české a slovenské knihy. Od roku 1817 studoval protestantskou teologii na univerzitě v Jeně . Cestou se seznámil s Josefem Jungmannem. V Jeně poznal Frederiku Wilhelmiou Schmidtovou, dcerou německého pastora, vse svých básních opěvovanou Mínu, do které se zamiloval. V skrytu duše zřejmě doufal, že se Wilhemina stane jeho manželkou, ale její rodiče tomuto vztahu nepřáli. Po studiích roku 1819 Kollár přijal úřad evangelického duchovního v Pešti, kde s přestávkami působil třicet let. V roce 1834 se stal prvním předsedou Spolku milovníků slovenské řeči a literatur...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem