Vasil Biľak byl slovenský komunistický politik rusínského původu, známý jako přední neostalinista, podporovatel sovětské invaze a normalizace a ideolog KSČ. Byl rusínského původu . Narodil se v malé obci Krajná Bystrá na severovýchodní hranici Slovenska jako Vasil Gyula. Otec zemřel, když Biľakovi byly tři roky, matka v jedenácti; z jeho sedmi sourozenců přežil jen starší bratr Dimitrij. Po základní škole se vyučil krejčím v Hradci Králové u Františka Rouska; za normalizace o něm kolovala anekdota, že ve výučním listu měl napsáno „na saka nepouštět“ , to je ovšem nedoloženo. Od roku 1936 byl krejčovským dělníkem v Bratislavě. Uváděl, že se účastnil SNP, i to však bylo někdy popíráno: V roce 1936 Biľak vstoupil do komunistických Rudých odborů, v roce 1945 do KSČ. Od roku 1950 v rámci náboru dělnických kádrů začal dělat rychlou kariéru. Pracoval na krajském výboru KSS v Bratislavě a roku 1953 absolvoval Vysokou školu politickou ÚV KSČ; později tak používal akademický titul RSDr.. Působil pak jako vedoucí oddělení ÚV KSS, tajemník a vedoucí tajemník KV KSS v Prešově . Ve volbách 28. listopadu 1954 byl zvolen do Slovenské národní rady a znovu ve volbách roku 1960. V roce 1960 byl zároveň zvolen do Národního shromáždění; po volbách 1964 už působil jen v něm, respektive od r. 1969 ve Federálním shromáždění. Po většinu doby byl i členem předsednictva všech těchto orgánů, pokud právě neměl významnější exekutivní funkce. X. sjezd KSČ v červnu 1954 zvolil Biľaka členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa , jímž zůstal až do roku 1989; po následujícím sjezdu Komunistické strany Slovenska byl v letech 1955–1968 a 1969–1971 členem ÚV KSS. 8. prosince 1958 Biľak ve 12. Sboru pověřenců nahradil př...