Načítám...
Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku.

Osmačtyřicátníci : 2 díl Chodské trilogie. : II. díl Chodské trilogie

Jindřich Šimon Baar

Vyšehrad | 1949


Tato kniha nyní není v nabídce. a my Vám dáme vědět, jakmile se opět objeví.

Dostupnost: Vyprodáno
Vazba: Pevná s obálkou
Počet stran: 456, [2]
Jazyky: česky
Edice: 2. svazek ed. Baar, Jindřich Šimon: Sebrané spisy 2x
Vydání: 12. vyd
Vydáno v: Praha
Náklad: 13 000 ks
Poznámka: obálka Alois Moravec
Vystaveno: st 16. listopadu 2022 12:59
Číslo položky: 440245

I do druhého dílu Chodské trilogie převedl autor všechny postavy známé z "Paní komisarky" - Boženu Němcovou, pátera Fastra, sedláky i jejich ženy, Hanýžku Královou a Martínka Kliku (zastupujícími dětský živel v této chodské kronice), setkáváme se zde s aristokraty, kteří zasahovali do krajového života, se Stadiony, Kolowraty, Metternichy a se všemi muži, kteří určovali politickou tvářnost národa. Děj románu není soustředěn na postavu jedinou, poněvadž spisovateli šlo především o zpodobení života celého chodského kraje v celém jeho bohatství a mnohotvárnosti. Neustálé střetávání křesťanství se starými zvyky a obyčeji, chodská příroda, humor i stesk, láska, nenávist, zloba, faleš a především selská hrdost, která hraničí až s pýchou a nenávistí a je pramenem velkých nesvárů a nepokojů, je náplní románu, jehož ovzduší tvoří náznaky přicházejícího bouřlivého roku osmačtyřicátého.

Komentáře ke knize
Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Dopravu hradíme my

Objednávkám nad 699 Kč

Tituly, které jinde nenajdete

Sběratelské kusy i knižní novinky

Balíme ekologicky

A s radostí

Vykupujeme knihy

Za hotové a s vlastním odvozem

Google Logo Google Star
4.6 zákaznické recenze

Nevíte co číst?

Pošleme vám knihu z vašeho oblíbeného žánru jen za 29 Kč.

Zjistit více