Oldřich Tomíček byl český analytický chemik, profesor na Univerzitě Karlově v Praze, kde vedl Ústav analytické chemie Přírodovědecké fakulty UK. Narodil se v rodině lékárníka Františka Tomíčka narozeného v Poniklé a Růženy, rozené Kramářové. Měl tři děti. Po maturitě na gymnáziu v Truhlářské ulici a po dvouleté praxi v lékárně se zapsal na obor farmacie na Přírodovědecké fakultě UK. Studium ukončil a diplom magistra farmacie získal již na počátku druhé světové války, 21. července 1914. V průběhu války byl přidělen do vojenské lékárny v Innsbrucku, kde zároveň v letech 1914–1918 studoval na univerzitě a v laboratoři Prof. Brunnera se zabýval syntézou indolinových sloučenin. Po ukončení války pokračoval v Praze na UK studiem farmaceutické chemie, získal doktorát a stal se asistentem na farmaceutickém ústavu Univerzity Karlovy. Na stáži v Utrechtu se seznámil a navázal celoživotní přátelství s Izaakem Mauritsem Kolthoffem, který je považován za otce analytické chemie. Po návratu se habilitoval pro obor analytické chemie, v roce 1930 se stal mimořádným a 1935 řádným profesorem analytické chemie Přírodovědecké fakulty UK. Od roku 1929 až do své smrti 21. října 1953 byl ředitelem ústavu analytické chemie PřF UK. V akademickém roce 1948/1949 byl děkanem Přírodovědecké fakulty UK. Oldřich Tomíček byl průkopníkem moderních analytických metod. Zabýval se odměrnou analýzou, zejm. potenciometrickými titracemi, a studiem indikátorů. Je jedním ze zakladatelů odměrné analýzy v nevodných prostředích. Kromě rozvoje metod se snažil i o jejich aplikaci, zejména na farmaceutickou a toxikologicku analýzu. Je autorem více než 86 původních vědeckých prací, řady knih nejen v češtině, ale i v angličtině a němčině. Web of Science uvádí 28 Tomíčkových prací z let 1946–1956, které mají Hirschův index 12, k 30. 9. 2020 má 309 citací, bez autocitací pak 279. Oldřich Tomíček měl...