Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 118 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Lada Hazaiová |
Vydání: | 1. |
ISBN: | 978-80-207-1734-4 |
Vydáno v: | Praha |
Poznámka: | obálka Juraj Horváth |
Vystaveno: | pá 2. září 2022 12:36 |
Číslo položky: | 393456 |
Sbírka povídek, které autor sepsal ve 40. a 50. letech a knižně vydal až o mnoho let později, představuje počátky a zrání jeho typicky hypnotizujícího narativního stylu. Spíše než jako onen sugestivní vypravěč, jak ho známe z pozdějších velkých děl, se tu García Márquez ukazuje jako malíř zvláštních, až makabrózních obrazů, v nichž jsou patrné kořeny sahající k surrealistické poetice i k "hnilobné kráse" dekadence. Typické je tu prostupování světů a času - postavy, promlouvající většinou v monolozích, se ocitají na přízračných pomezích světa živých a mrtvých, přestupují nejasnou hranici snu a skutečnosti, prožívají chvíle mystického umírání, přechodů jinam i návratů zpět. Prózy méně dějové než později proslavená díla, ale neméně magické, jsou zajímavým pohledem na klasika latinskoamerické literatury z netypického úhlu.
Gabriel José García Márquez byl kolumbijský spisovatel a novinář píšící španělsky. Často je považován za nejdůležitějšího představitele tzv. magického realismu, přestože je jeho dílo příliš rozmanité na to, aby mohlo být jednoznačně zařazeno. Narodil jako nejstarší ze dvanácti sourozenců v městečku Aracataca v departmentu Magdalenana na severu Kolumbie. Dětství prožil se svými prarodiči, kteří ovlivnili jeho pozdější tvorbu. Jeho dědeček byl plukovníkem v kolumbijské občanské válce na straně liberálů, babička pak pověrčivá žena znalá lidových pověstí. Střední školu navštěvoval v hlavním městě Bogotě, na vysoké škole studoval práva, ale studia nedokončil. Od roku 1948 byl novinářem a dopisovatelem různých provinčních novin. Roku 1954 se stal zpravodajem významného bogotského listu El Espectador. Byl vyslán do Paříže, noviny však byly krátce po jeho příjezdu úředně zastaveny. Tři roky pobýval v tamním hotelu De Flandre a psal. Navštívil několik evropských zemí včetně Československa v letech 1955 a 1957. Roku 1957 se vrátil do Kolumbie, kde se jeho ženou stala Mercedes Barcha. Po nástupu Fidela Castra k moci se stal dopisovatelem kubánské tiskové agentury Prensa Latina. V padesátých letech napsal několik povídkových próz, se kterými ovšem nebyl příliš spokojen, a tak se pustil do psaní filmové kritiky, v Římě dokonce vystudoval režii. Na krátko se pak vrátil do Kolumbie, V té době se s rodinou přestěhoval do Mexika. Později v Barceloně psal i filmové scénáře. V roce 1967 se konečně dostavil literární úspěch v románu o rodině Buendíů, Sto roků samoty, za tři roky se prodalo více než půl milionu výtisků. Dílo psal zavřený v pracovně po osmnáct měsíců, než konečně vyšel s třinácti sty stránkami rukopisu notně čpícími nikotinem. Prodeje pomohly Garcíovi Márquezovi dostat se z dluhů a poskytly mu možnost věnovat se psaní po zbytek života. Po vydání románu Sto roků samoty s...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem