Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 207 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Gérard Franceschi |
Překladatel: | Jan Strnad, Krista Tenorová, Anna Vobořilová, Krista Teorová |
Edice: | 9. svazek ed. Kolumbus 294x |
Vydání: | 1 |
ISBN: | 23-001-62 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 26 500 ks |
Vystaveno: | po 7. září 2020 18:54 |
Číslo položky: | 114916 |
Bohatě ilustrovaná zpráva o nálezech obrazů ve skalních sídlištích pravěkých lidí na Sahaře z pera vedoucího archeologické expedice. Objevy skýtají bohatství údajů z prehistorie Sahary, rozšiřují naše vědomosti o tamějším obyvatelstvu na období 8000 let a jsou významné uměleckohistoricky, geologicky i antropologicky.
Doslov: Karel Petráček: O Sahaře, Tuarezích a prehitorických obrazech. Fot.: Gérard Franceschi a kol. Red. pozn.: Svetozár Pantůček.
Henri Lhote ) byl francouzský etnograf, spisovatel a cestovatel, objevitel skalních maleb na Sahaře. Byl žákem abbé Henriho Breuila, paleontologa zaměřeného na výzkum jeskynního malířství. Při pobytu v Alžírsku se roku 1933 v Djanetu setkal s vojákem jménem Brenans, který mu vyprávěl o tom, jak v jednom údolí liduprázdného pohoří Tassili objevil na skalách malby zvířat. Lhote se na místo vypravil a datoval petroglyfy do období 6. tisíciletí př. n. l., kdy byla Sahara travnatou savanou s množstvím zvěře, které uživilo početnou loveckou a pasteveckou populaci, nazývanou Bovidiáni. Ve spolupráci s pařížským Musée de l'Homme pořídil soupis více než osmi set bovidiánských artefaktů a v roce 1957 uspořádal velkou výstavu jejich kopií v Musée des arts décoratifs. O svých nálezech také napsal řadu úspěšných publikací, dvě z nich byly přeloženy i do češtiny. Kontroverzi vzbudil Lhote svými pokusy interpretovat některé malby jako doklady o návštěvách mimozemšťanů, které ovlivnily vznik lidské civilizace. Například postavu s kulatou hlavou připomínající přilbu nazval „Velký marťanský bůh“.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem