Hodnocení knihy

O literatuře

Vladimir Il'jič Lenin

1950

Kategorie:

Filozofie a náboženství 6170x

Marxismus a Leninismus 154x
Sociologie a příbuzné vědy 5402x

Politologie 3075x

Štítky:

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	213
Jazyky:	česky
Překladatel:	Jaroslav Procházka, Václav Prokůpek, Miloslav Mucala
Edice:	26. svazek ed. Velká knihovna marxismu-leninismu 15x
Vydání:	Velká knihovna marxismu-leninismu (26.)
Náklad:	50 750 ks
Poznámka:	obálka Karel Poličanský
Vystaveno:	so 17. října 2020 14:38
Číslo položky:	122092

Popis
Komentáře

"Svým učením o stranickosti literatury, o dvou tendencích v každé národní kultuře, o kulturním odkazu minulosti a o proletářské kultuře ukázal Lenin cestu rozvoje socialistické umělecké tvorby i estetiky ... Sborník shrnuje ve značné úplnosti Leninova pojednání, poznámky a výroky o problémech literatury a kultury vůbec" (z předml.). Po vstupní významné studii z r. 1905 "Stranická organisace a stranická literatura" zahrnuty jsou stati a úryvky o revolučních demokratech 19. století Hercenovi, Bělinském a Černyševském, o významu děl Saltykova-Ščedrina, L.N. Tolstého, M. Gorkého a j. Z menších vybrány jsou v kapitole "Význam pravdivosti v krásné literatuře" citáty o Uspenském, Majakovském, Barbussovi a j. Z theoretických studií jsou tu obsaženy Leninovy poznámky o národní kultuře a jazyce, o socialistické kultuře a kulturním dědictví (též známý projev o úkolech organisací mládeže) a úryvky z dopisů přátelům na okraj literatury. V připojených výňatcích ze vzpomínek na Lenina z pera N.K. Krupské, sestry Anny, M. Gorkého, K. Zetkinové a A.V. Lunačarského vyplývá, jak velký zájem měl Lenin o všechno ruské umění, zvláště o takové, které jasně obráží společenské ideje.

Komentáře ke knize

Vladimir Il'jič Lenin 58x

Vladimir Iljič Uljanov , který přijal přezdívku Lenin , , byl komunistický politik a revolucionář, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska a posléze Sovětského svazu . Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.