Reinaldo Arenas byl kubánský básník, prozaik a dramatik. Arenas se narodil na venkově, v severní části kubánské provincie Oriente. Později se přestěhoval do města Holguín. V roce 1963 se přestěhoval do Havany a zapsal do školy Planification a později na Filosofické fakultě na Universidad de La Habana, kde studoval filozofii a literaturu. Následující rok začal pracovat v Národní knihovně. Získal ocenění Villaverde Cirilo od UNEAC . Jeho Halucinace získal "první Čestné uznání" v roce 1966. Pro své spisy a otevřeně homosexuální styl života se dosta do konfliktu s představiteli komunistické vlády. Opustil národní knihovnu a byl redaktorem ústavu kubánské knihy roku 1968. Od roku 1968 do roku 1974 byl novinář a redaktor literárního časopisu La Gaceta de Cuba. V roce 1973 byl poslán do vězení poté, co byl obviněn a odsouzen za "ideologické odchylky a pro publikování v zahraničí bez oficiálního souhlasu". Těsně po zatčení se pokusil o útěk, chtěl opustit Kubu a odplout od břehu na duši z automobilové pneumatiky. Pokus se nezdařil a on byl po několika týdnech zadržen v Leninově parku a uvězněn v nechvalně známé věznici a bývalé španělské koloniální pevnosti Castillo del Morro spolu s vrahy a násilníky. Ve vězení občas získával cigarety, sloužící zde jako platidlo, tím, že pomáhal některým vězňům psát dopisy pro milenky a manželky. Podařilo se mu tímto způsobem shromáždit dost papíru a pokračovat v psaní. Nicméně pokus o pašování textů z vězení byl odhalen a on byl potrestán. Bylo mu vyhrožováno smrtí, byl nucený vzdát své práce, propuštěn byl v roce 1976. V roce 1980, jako součást „exodu z přístavu Mariel“, emigroval do Spojených států. V USA onemocněl nemocí AIDS a v roce 1990 spáchal sebevraždu. V dopise na rozloučenou napsal svým přátelům, že si bere život "s ohledem na svůj povážlivý zdravotní stav a strašnou citovou deprivaci způsobenou vědomím, že už nem...