Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 139 |
Jazyky: | česky |
Vydání: | Vyd. 1 |
ISBN: | 80-235-0006-6 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 12 000 ks |
Poznámka: | obálka Irena Vorlíčková |
Vystaveno: | po 28. března 2022 11:41 |
Číslo položky: | 304862 |
Po více než dvě desetiletí neměl český čtenář přístup do myšlenkového světa originálního českého filozofa a publicisty Ivana Svitáka, autora, který netaktizuje a nemilosrdně kriticky, bez ohledu na důsledky, dokáže hájit svou pravdu.
Kniha vznikla v emigraci; za dlouholetého působení autora jako univerzitního profesora v Kalifornii v USA. Tvoří ji soubor politických statí, článků, polemik a přednášek napsaných v průběhu dvaceti let a sledujících dění v Československu i vývoj světových událostí ze zorného úhlu člověka v nepřítomnosti doma odsouzeného za své myšlenky k dlouholetému trestu odnětí svobody. V publikaci jsou analyzovány události roku 1968, možnosti a meze reformního komunismu, okupace naší vlasti vojsky Varšavské smlouvy a její důsledky, léta normalizace a normalizátoři, to vše prizmatem kritického myšlení, jež autor neváhá uplatnit ani při pohledu na svět dělený do sfér vlivu dvou supervelmocí. Zde klade otázku - neztrácí se v dnešním světě samostatnost Evropy, její historicky podmíněná svébytnost jako jednoho z tradičních ekonomických a kulturních center civilizace? A kam vlastně patří Československo?
Zdálo by se, že autor nenachází pro své názory spojence - zdání je však jen potvrzením jeho přesvědčení o nutnosti odmítnout autoritu věčných pravd. Proto se tato kniha takřka zákonitě uzavírá následujícími řádky: „Český filozof, jenž kdysi úspěšně provedl nekrvavou revoluci a založil tak moderní český stát jako moderní demokratickou republiku, měl svou trojjedinou zásadu: Jít vždy s dělnickou třídou, často se sociální demokracií a zřídka s marxismem. Tuto Masarykovu zásadu bych pro dnešek aktualizoval takto: Vždy se sociální demokracií, zřídka s reformisty, nikdy s byrokratickou diktaturou.“
Ivan Sviták byl český filozof, kritik, básník a politik. Hlásil se k marxistickému humanismu a k tradicím reformního československého socialismu. Vyrůstal v Hukvaldech, kde žil jeho děd, Leopold Sviták, konstruktér automobilů. Rodiče se roku 1938 přistěhovali do Prahy . Ivan Sviták vystudoval gymnázium v Dejvicích a v letech 1943-1944 prodělal totální nasazení v ČKD. Zajímala ho filozofie. V letech 1945–1949 vystudoval právnickou fakultu UK a zapsal se na přednášky filozofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd . V letech 1945–1948 působil jako člen ústřední komise mládeže při Československé sociální demokracii, přičemž v rámci strany reprezentoval radikálně levicové křídlo. V roce 1948 po únorovém převratu přešel do KSČ. V roce 1949 získal titul doktor filozofie a od roku 1949 přednášel dějiny filozofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd. V letech 1954–1964 byl vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu ČSAV, kde dosáhl titulu kandidát věd. Orientoval se na historii filozofického myšlení a otázky ateismu, později na vztah umění a moci. Od roku 1956 se profiloval jako kritik dogmatického pojetí marxismu. V roce 1964 byl jako „revizionista“ propuštěn z ČSAV a vyloučen z KSČ, když byly v časopise Tvář uveřejněny výňatky z jeho Nevědecké antropologie. V letech 1964–1968 byl spolupracovníkem Filmového ústavu. Zde roku 1968 publikoval spis Lidský smysl kultury, v němž se zabýval rolí kultury v moderní společnosti. Koncem 60. let 20. století načas spolupracoval se surrealistickým okruhem UDS . Přispěl i do sborníku tohoto okruhu Surrealistické východisko. V této době se rovněž zapojil do reformního hnutí pražského jara. Patřil k radikálním intelektuálům, působil jako ideolog Klubu angažovaných nestraníků . V této době navázal kontakty s přípravným výbo...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem