Václav Šolc byl český herec a básník. Pocházel z dobře situované rolnické rodiny. Gymnázium studoval v Jičíně, po jeho absolvování se neúspěšně pokoušel vystudovat historii na filozofické fakultě univerzity v Praze. Po dvou letech studia zanechal i kvůli nedostatku peněz a oddal se životu bohémskému. V letech 1864–1867 se živil jako kočovný herec na cestách po Čechách a také jako básník. Jen občas se vracel k matce do Sobotky. Pak získal nějaké peníze, vydal svou knihu básní a vrátil se ke studiu. Toho fyzicky vyčerpán brzy zanechal a nemocen odjel naposledy domů. Zemřel na tuberkulózu v 32 letech. V Sobotce má pomník a hrob. Svými básněmi přispíval do několika novin a časopisů – např. Lumíru, Světozoru, Květů, Obrazů života. Jeho básně se zabývají sociální a národní tematikou. Jako první začal v české literatuře používat formu gazel. Jeho tvorba je označována jako významný předěl od májovců k ruchovcům.

Petr Hořejš je český publicista, scenárista, spisovatel, mj. autor zatím čtrnácti dílů historického cyklu Toulky českou minulostí. Vystudoval FF UK v Praze, katedru novinářství, absolvoval v roce 1961 v ročníku s Vladimírem Jiránkem, Přemkem Podlahou a Jiřím Hanákem. Do roku 1970 se živil jako redaktor a nakladatelský pracovník. Poté, co upadl v nemilost tehdejší politické vládě, psal pod pseudonymy novinářské sloupky a zároveň pracoval jako čerpač a měřič vodních zdrojů. V letech 1990–1991 byl ředitelem nakladatelství Albatros, 1991–1994 redaktorem Mladého světa, nyní má svobodné povolání. V sedmdesátých a osmdesátých letech spolupracoval s Prázdninovou školou Lipnice. Je autorem metodické příručky „Prázdniny se šlehačkou“ . Do svého volného času stále zařazuje kontakty s Prázdninovou školou Lipnice a je zakládajícím členem Lipnického stipendijního fondu. Je též spoluzakladatelem nadace Pangea. Ze tří partnerských vztahů má čtyři dcery a dva syny.