Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Volná brož |
Počet stran: | 52, [II] |
Jazyky: | česky |
Edice: | 3. svazek ed. Bibliofilská knihovna Vigilie 2x |
Vydání: | Vigilie (3.) |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 330 ks |
Poznámka: | lept Cyril Bouda obálka Cyril Bouda |
Vystaveno: | po 30. srpna 2021 11:42 |
Číslo položky: | 217461 |
Ve vlaku do Bruselu se setkává autor s člověkem, který za války těžce ublížil malému děvčátku. Skutek nejprve vnímá jako triumf, ale časem si stále více uvědomuje, že se dopustil zločinu. Z dívky vyrostla krásná mladá žena, ale i ji nešťastná událost na celý život poznamenala a ona se uzavřela před okolním světem. Oba se setk ávají, dívka naznačuje odpuštění, ale i přesto nebude až do konce života žádný z nich schopen zapomenout.
Rudolf Medek byl český spisovatel a voják. Narodil se v rodině královéhradeckého obuvníka Václava Medka a jeho manželky Marie, rozené Špatenkové. Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové a v letech 1909–1914 učil na školách v okrese. Měl šest sourozenců, bratr Jaroslav Medek byl autorem románů z 1. světové války. V roce 1914 byl povolán do armády a absolvoval důstojnický kurs. V první světové válce byl nasazen na ruské frontě a o Vánocích 1915 přešel k Rusům. Po pobytu v zajateckých táborech vstoupil do československých legií v Rusku. Účastnil se bitvy u Zborova, po ní doprovázel v Rusku T. G. Masaryka a v letech 1917–1918 byl redaktorem časopisu Československý voják. S legiemi se zúčastnil cesty Sibiří a v roce 1919 byl členem delegace s vojensko-politickým posláním do USA a Francie. Do 31. prosince 1919 dosáhl hodnosti podplukovníka. Po návratu do Československa se ve službách československé armády stal plukovníkem, v dubnu 1931 byl povýšen na brigádního generála. Roku 1919 mu britský král udělil Řád za vynikající službu , ve Francii získal Řád čestné legie; tato vyznamenání po Mnichovské dohodě vrátil. V letech 1920–1929 byl ředitelem Památníku odboje a v letech 1929–1939 a po jeho sloučení s dalšími institucemi do Památníku národního osvobození se stal jeho ředitelem. Od roku 1929 se angažoval i politicky, ale jen jako nestraník . Dne 27. listopadu 1934 vydala skupina českých spisovatelů prohlášení, ve kterých odsuzovali protiněmecké manifestace českých studentů v době tzv. insigniády; tyto útoky nazvali fašistickými. Rudolf Medek na to reagoval 29. listopadu otevřeným dopisem Karlu Čapkovi. V něm se zastával násilně demonstrujících českých studentů a poukázal na původce – německé studenty, kteří obsadili Karo...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem