Hodnocení knihy

Nebreč, Lucie

Stanislav Rudolf

Parta | 1991

Kategorie:

Romány pro ženy a dívky 9348x

Dívčí literatura 878x

Štítky:

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	166
Jazyky:	česky
Vydání:	4. vyd
ISBN:	80-900669-6-8 (brož.)
Vydáno v:	Praha
Poznámka:	obálka Petra Hanzáková
Vystaveno:	po 17. května 2021 13:03
Číslo položky:	183588

Popis
Komentáře

Známý autor dívčích románů vypráví o senzitivní patnáctileté Lucii, která se nechá natolik ztrémovat, že propadne při zkoušce na gymnáziu, i když v deváté třídě patřila mezi nejlepší žáky. Stane se pak hospodyňkou v domácnosti svých rodičů a chůvou malého synovce.
Své postavení bez perspektivy nese velmi těžce, ztácí kontakt s přítelkyněmi, i chlapce Petra, svůj tajný idol. Ale v závěru knihy je i řešení v jejím mladém životě. Nachází odvahu znovu se pokusit o studia, bez zahořklosti obnovuje kontakt s přítelkyněmi a sbližuje se se svým obdivovatelem Zdeňkem. Zbavuje se pocitu vyřazené a poznamenané.
Roční zkušenosti, kdy se od ní vyžadovala odpovědnost jako od dospělé uspíší patrně její zmoudření.

Komentáře ke knize

Stanislav Rudolf 116x

Stanislav Rudolf , je český spisovatel, scenárista, redaktor, filmový dramaturg, autor knížek pro děti a mládež, původním povoláním učitel. Pochází z rodiny železničního dělníka, jeho maminka pracovala v zemědělství, jejich rodina žila v Železnici u Jičína. Studoval na jičínském gymnáziu a během studia v roce 1950 absolvoval i kurz pro promítače filmů. Po maturitě chtěl jít studovat na pražskou FAMU, kam ale nebyl přijat. Nakonec skončil na několik měsíců jako pracovník Výzkumného ústavu rozhlasové a televizní techniky v Praze. Poté vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Po jejím ukončení působil jako učitel na základní škole v Písku. Později opět studoval na Vysoké škole pedagogické, tentokrát ale v Praze, na počátku 60. let také přednášel v Brandýse nad Labem na Pedagogické fakultě Karlově univerzity českou literaturu a její dějiny, krátce zde učil i na dalších místních školách. Poté se stal redaktorem Pionýrských novin a potom i redaktorem časopisu Květy. V letech 1977 až 1982 působil ve svobodném povolání, načež se stal scenáristou a na krátký čas, 1983-1983, též dramaturgem ve Filmovém studiu na Barrandově. Poté se dále věnoval již jen literární a scenáristické tvorbě.